Pozdní příchody – otcovské řešení

Jeden chlapec chodil soustavně pozdě ze školy a nikdy přitom nebyl s to rodičům své zpoždění jakkoli vysvětlit či omluvit. Otec, kterého to už začalo dohánět k zoufalství, si jednoho dne zavolal syna na kobereček, jaksepatří mu vyčinil a s naprosto vážnou tváří mu oznámil, že bude-li se to ještě opakovat, ponechá ho jen o chlebu a vodě.

Tohle varování však nebylo nic platné, protože hned následujícího dne se kluk vrátil ještě později než jindy - je zbytečné zdůrazňovat, že ho žádné radostné přivítání nečekalo.

Maminka s ním nemluvila a táta jakbysmet. Když nastal čas jídla, chlapec roztrpčeně zjistil, že rodiče svou hrozbu mysleli docela vážně. Zatímco ostatní členové rodiny dostali vrchovatě naložené talíře, před ním se ocitla sklenice vody a krajíc suchého chleba.

Otec počkal, až zcela vyzní dojem tohoto opatření, ale pak mlčky vyměnil svůj talíř za synův.
Ten pak až do nejdelší smrti nezapomněl na to, jak kdysi táta vzal na svá bedra trest, který měl po právu stihnout jeho. Když na to po mnoha letech vzpomínal, řekl: "Po celý život jsem věděl jaký je Bůh - podle toho, co tenkrát udělal můj táta."