Poznámky

- sacramentum v latině znamená posvěcující nebo svatou věc. V profánní římské literatuře se tak nazývá přísaha na prapor... Latinský překlad používá tohoto slova také pro řecké slovo (mysterion?) , což původně znamená něco skrytého, tajuplného...

- obřadnost patří klidské podstatě, symbolika a obřadnost vyjadřuje (a působí) skutečnosti smysly nevyjádřitelné, žijeme více obřady a symboly než si uvědomujeme (podání ruky, dárek, květina, prostřený stůl, svíce...)

- Církev je prasvátostí, neviditelný Bůh se viditelně a hmatatelně projevil v Ježíši Kristu, který se “kontaktoval” (viditelně, slyšitelně a hmatatelně) s lidmi. V jeho poslání pak pokračuje viditelná církev. On sám v ní nadále působí viditelnými znameními - svátostmi. Tak jako každý člověk v sobě skrývá svět viditelný i neviditelný, tak je tomu i ve svátostech - spojují v sobě tento viditelný svět s nevviditelnou oblastí působení Boží síly.

- svátost: účinné znamení milosti, působí vnitřní posvěcení (působí a označuje svatost a spravedlnost) (milost posvěcující), nenaznačuje je pouze; svátost je smyslově vnímatelné účinné znamení milosti; působící znamení - wirksames Zeichen, (smyslově vnímatelné prostředky milosti) nenaznačuje pouze nějakou skutečnost, která existuje, ale působí ji... Co naznačuje, to působí. Je to prostředek milosti.

- Jsou rozličné svátosti s rozličnými účely - ukazuje to na rozličnost působení milosti Boží (v životě člověka). Pouze Bůh je původcem veškeré miliosti, on je původcem svátostí, které byly ustanoveny Ježíšem Kristem... (Písmo dokazuje, že Kristus bezprostředně ustanovil křest, Eucharistii, pokání, kněžské svěcení, ostatní se pak podle svědectví Písma vyskytovaly v apoštolských dobách. Apoštolové si však nepřisvojují právo na jejich ustanovení... Ježíš Kristus ustanovil podstatu, formu pak upravovala během staletí církev.)

- materie (věc, úkon), forma (slovo - formule)

- ex opere operato - jsou účinné úkonem samým, nezávisle na morálním stavu udělovatele či příjemce, nelze se totiž vlastní silou zmocnit božského... Nejde o mechsanickou neboi magickou účinnost... Přijímající se ale musí subjektivně disponovat, tato dispozice ale není příčinou milosti, nýbrž pouze podmínkou přijetí...

- primární udělovatel je Ježíš Kristus, sekundární udělovatel (prostředník, služebník, zástupce) je člověk (Petr, Pavel, Jidáš...)

- 7 svátostí

- Bůh není vázán na svátosti, uděluje svou milost - působí - samozřejmě i mimo ně, čistě duchovním způsobem. Proto pro něho nebylo ustanovení svátostí nezbytně nutné. Potřebné to však je pro člověka, který není pouhým duchem, ale vnímá smysly

- nutnost úmyslu a musí to být actus humanus...