Poznat význam utrpení /z poselství papeže Jana Pavla II. ke Světovému dni nemocných 2002/

Abychom poznali zásadní a celkový význam utrpení, “musíme pohledět na zjevení Boží lásky, posledního pramene smyslu všech věcí, které existují” (tamtéž, 13). Odpověď na otázku o smyslu utrpení “dal člověku Bůh skrze kříž Ježíše Krista” (tamtéž). Utrpení, důsledek prvotního hříchu, nabývá nového významu a stává se účastí na spasitelském plánu Ježíše Krista (srov. Katechismus katolické církve, 1521). Utrpením na kříži přemohl Kristus zlo a umožňuje i nám, abychom nad ním zvítězili. Naše utrpení nabývá významu a hodnoty tehdy, spojíme-li je s utrpením Ježíšovým. Kristus, jako Bůh a člověk, vzal na sebe všechna utrpení lidstva a samo lidské utrpení v něm nabývá vykupitelského významu. V tomto spojení lidství a božství zjevuje utrpení dobro a překonává zlo. Vyjadřuji hluboký soucit se všemi, kdo zakoušejí bolest, a vroucně se modlím, aby se pro ně oslava Světového dne nemocných stala blahodárným okamžikem, který může v jejich životě odkrýt nové významné horizonty.

Víra nás učí hledat nejvyšší význam utrpení v Kristově umučení, smrti a zmrtvýchvstání. Křesťanská odpověď na bolest a utrpení není nikdy charakterizována pasivitou. Nejvyšší projev křesťanské lásky nacházíme v Ježíšově životě a skutcích. On “všude procházel a prokazoval dobrodiní” (Sk 10,38). Církev, pobízena touto láskou, vychází vstříc nemocným a trpícím a nabízí jim útěchu a naději. Nejedná se o pouhé prokazování dobročinnosti, protože důvodem je soucit a horlivost vedoucí ke starostlivé a velkomyslné službě. Z toho také vyplývá velkomyslné darování se ostatním, zejména těm, kdo trpí (srov. Salvifici doloris, 29). Evangelní podobenství o milosrdném Samaritánovi výstižně hovoří o nejšlechetnějších citech a jednání člověka, který se setkává s někým, kdo je v nouzi a trpí. Milosrdný Samaritán je ten, kdo se zastaví, aby se o trpící postaral.

Z poselství papeže Jana Pavla II. ke Světovému dni nemocných 11. února 2002