Příběh drogově závislého trenéra - uzdravení ze závislosti

Vzpomínám si na jednoho pána, trenéra družstva vodního póla. Měl velké problémy s drogami, a dokonce je i distribuoval. Kdosi na něho naléhal, aby mě navštívil, abych si s ním popovídal a pomodlil se za něho.

Muž se velmi zdráhal a nedá se říct, že by byl otevřený tomu, co od něho Bůh chtěl. Ale přišel. Nejevil o moje slova žádný zájem. Zeptal jsem se ho, jestli chce, abych se za něho pomodlil. Odpověděl mi: “Jestli chcete, můžete.” Tak jsem se pokusil.

Je velmi těžké modlit se za člověka, když cítíte, že s vámi nespolupracuje. Ale tehdy jsem se naučil něčemu důležitému. Pochopil jsem, že lidé nejsou mojí záležitostí, ale záležitostí Boží. Uvědomil jsem si, že Bůh má o člověka, se kterým se modlím, mnohem větší zájem než já. Mým úkolem je udělat to, co je třeba, a ostatní ponechat Bohu. A tak jsem se za něho jen pomodlil. Muž odešel. Zdálo se mi, že semeno padlo na skálu.

Muž na moji modlitbu už dál nemyslel. Víte, co se stalo později? Přešlo několik týdnů a on se jednoho dne procházel po pláži, když se v jeho životě odehrálo něco mimořádného.

Najednou pocítil silný vnitřní tlak, aby z kapsy vytáhl drogy, které chtěl předat nějakému zákazníkovi, a hodil je do moře. Nechápal, co se děje. Ale nemohl ten tlak snést, a tak vysypal všechny drogy do moře a ptal se sám sebe: “Co se to se mnou stalo?”

Měl z toho takovou radost, že se vydal za mnou. Tentokrát ho k tomu nikdo nenutil, přišel sám od sebe a prosil mě, abych se s ním nejen modlil, ale společně i chválil Boha. Bůh si tuto záležitost prostě zařídil po svém. Ježíš nepřestal o tohoto člověka mít zájem, i když ostatní na něho už dávno nemysleli.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Ježíš - lékař těla i duše, Elias Vella,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno