Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziO lásce Přítel, nebo nepřítel? - Francie za války

Přítel, nebo nepřítel? - Francie za války


Můžeme milovat Boha a mít v nenávisti lidi, jeho děti?
Ne, protože miluje-li někdo někoho, miluje i jeho děti.

___________________________

Jedna Francouzka vypráví, jak prožívala americkou spojeneckou invazi v Hitlerem obsazené Francii:

Bylo to v noci z 5. na 6. června 1944. Tehdy mi bylo jedenáct let.
Celá naše rodina seděla ještě pozdě večer v kuchyni. Náš dům stálo samotě daleko od vesnice.
V pobřežní oblasti Normandie ve Francii panoval všude klid.
Náhle jsme zaslechli dunění letadel. Muselo jich být hodně. Uplynulo asi pět minut.
Najednou se rozletěly kuchyňské dveře a nějaký muž s tváří začerněnou sazemi
na nás zamířil kulometem. Všichni jsme ztuhli, víc leknutím než hrůzou.'

„Přítel, nebo nepřítel?“ zvolal muž. Snadno jsme rozpoznali americký přízvuk.
Můj pětiletý bratr Claude řekl: „My jsme přece všichni přátelé.“
Cizincovy rysy se uvolnily. „A odkud přicházíte vy?“zeptal se otec.
„Přicházím z nebe - padákem,“ zašklebil se Američan.
„Je to ta dlouho očekávaná invaze?“ vykřikl otec. „Ano, to je ona,“ odpověděl americký voják.
Aby mohly ve Francii přistát anglické a americké lodě, byly tuto noc shozeny tisíce výsadkářů.

Dva Američany, kteří se při seskoku poranili, jsme přijali do rodiny
a ubytovali je v prvním patře: jednoho poručíka, který musel zůstat
v posteli se zánětem ve zlomené noze, a Kerryho, sympatického obra,
který se mohl belhat, protože měl nohu jen vymknutou.

Když jsem příštího rána vstala, okénkem ve střeše jsem zahlédla,
jak se k našemu domu blíží tři muži. Nějaký důstojník podpíral dva těžce raněné vojáky.
Rychle jsem seběhla ze schodů a zavolala otce. Ten vykoukl oknem v kuchyni a řekl:
„Jsou to Němci. Nechci s nimi nic mít.“

Matka však namítla: „Dva jsou těžce raněni. Musíme jim pomoct.
- Holčičko, přines otep slámy, uložíme je v kuchyni.
A ten padák ze sklepa, ten použijeme jako prostěradlo.“ Tak jsme to také udělali.

Němci už stáli přede dveřmi. Nebyli ozbrojeni.
„Madame, chlapec ztratil plno krve,“ řekl důstojník úpěnlivým hlasem.
Matka dělala, co mohla, aby se o dva těžce raněné postarala. Já jsem uvařila kávu a dala jim pít.

V tom okamžiku se přibelhal do kuchyně Kerry. Neměl u sebe zbraň. Mlčel. Žasl.
Kerry ještě nikdy neviděl žádného Němce. Okamžitě však pochopil, co se děje.
Kerry a německý důstojník se mlčky pozorovali.
Pak, docela spontánně, natáhl Němec ruku směrem k Američanovi.
Kerry na zlomek vteřiny zaváhal. Jeho pohled se setkal s matčiným a ta lehce přikývla.
Obr nabízenou ruku přijal. Oba muži na sebe přátelsky pohlédli.

Už u nás nebyli žádní nepřátelé, kteří stojí proti sobě. Byli to jen lidé, kteří trpěli.
Němec a Američan si byli navzájem hned sympatičtí. Ohromeně jsem je pozorovala.
Teď spolu pijí kávu u kuchyňského stolu. A přece by měli na sebe střílet, vzájemně se zabíjet,
jako se tam venku zabíjejí jejich krajané. V našem osamělém domě to bylo jinak.
Je to dům Božích dětí. 



Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefévre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

 

Související texty k tématu:

 

"Příběhy pomáhají s katechezí"
Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Pokoj:
Nikdo nám  nemůže vzít pokoj, když je v našem srdci Duch svatý
Kristus je náš pokoj
Výraz ´pokoj vám´, v hebrejštině ´shalom´, shrnuje celé velikonoční poselství
Duch svatý v křesťanovi působí pokoj, lásku a radost
Vědomí, že jsme Boží děti, nám dodá veliký pokoj, (citát)
„Vyhledávej pokoj a usiluj o něj,“ (citát) 
Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. (citát) 
Skutečný pokoj je plodem duchovního života, (citát)
Vyznání hříchů nám přináší pokoj (citát)

Čtení z dnešního dne: Úterý 28. 3.

1. čtení - Nm 21,4b-9; Evangelium - Jan 8,21-30

Komentář k Nm 21,4-9: Reptání na cestě ke svobodě si dovedeme dobře představit. My můžeme „reptajícímu lidu“ ukázat již přímo na Kristův kříž!

Zdroj: Nedělní liturgie

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2023) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2023) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(24. 3. 2023) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

(23. 3. 2023) Rafqa Pietra Choboq Ar-Rayès * 29. 6. 1832 Libanon † 23. 3. 1914 Libanon 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2023) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2023) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží…

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2023) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…