Pro děti - Bůh nám jde naproti (o Bohu)

DNES SE CHCI S TEBOU SETKAT
Byl jednou jeden dobrý světec, který se jmenoval Dimitrij. Jednoho dne během modlitby mu Ježíš řekl: „Můj drahý Dimitriji, chtěl bych se s tebou setkat. Sešli bychom se v poledne v malé svatyni Nejsvětější Trojice, která je na cestě do Kyjeva.“
Umíte si představit tu radost dobrého Dimitrije! Nevzal si na sebe ani plášť a okamžitě vyrazil na cestu. Šel rychle a srdce mu prudce tlouklo – měl se přece ještě dnes setkat s Bohem. Cesta, která vedla ke svatyni, byla plná kamení a zákrut a nikdy se mu nezdála tak dlouhá. Když šel zrovna z prudkého kopce, spatřil chudáka, který se snažil dostat svůj polorozpadlý vozík ze srázu, který končil v potoce vinoucím se hlubokým příkopem. Samotnému se mu to ale nemohlo povést.

DIMITRIJ NEVĚDĚL, CO MÁ DĚLAT
„Mám se teď zastavit a pomoci tomu chudákovi, nebo dělat, že nic nevidím, a raději pokračovat rychle dál vstříc svému jedinečnému a úžasnému setkání? Takových lidí mohu po cestě potkat ještě hodně, ale promeškat setkání s Bohem by bylo opravdu to nejhorší, co by se mi mohlo stát. Takovou příležitost už bych do konce svého života nemusel dostat!“ V hlavě se mu honila všechna pro a proti, nakonec však rozhodlo jeho srdce. Dimitrij zvolnil krok, zamířil k vozíku a opřel se do něj právě ve chvíli, kdy už se málem zřítil dolů. Chuďas mu letmo pohledem poděkoval. Prudký dech a pot doprovázel sílu dvou mužů, kterým se nakonec podařilo kola vozu vytáhnout na cestu. Dimitrij ale už neslyšel slova díků, protože se hned rychle vydal na místo svého setkání s Bohem. Ale když tam udýchaný a unavený dorazil, Bůh tam nebyl. Možná, unaven čekáním, odešel…

SEDL SI NA TRÁVU VEDLE NĚJ
Se zlomeným a zklamaným srdcem se vyčerpaně zhroutil do trávy a začal plakat. Najednou se ze zákrutu cesty vynořila známá postava s vozíkem. Muž přijel blíž, postavil vozík na kraj cesty, posadil se vedle něj na trávu a podíval se na něj očima plnýma porozumění. Z brašny vytáhl chleba, rozlomil ho na dvě poloviny a jednu mu pak podal: „Dimitriji!“ Ten, zmatený ze všeho, co se stalo, uviděl rozlomený chléb a pochopil. Objal toho člověka a plakal radostí: „Můj Ježíši, to jsi byl ty! Ty jsi ten povozník! Ty jsi mi přišel naproti!“

Zpracováno s laskavým svolením
podle příběhů A. Peiretti, B. Ferrero
Dossier Catechista 3/2014