r. 1998 - Tři králové /náplň a význam svátku, požehnání, KMB, k+m+b/

Ve wordu je text ke stažení zde


SVÁTEK ZJEVENÍ PÁNĚ
„TŘI KRÁLOVÉ“


NÁPLŇ A VÝZNAM SVÁTKU
Od starokřesťanských dob byly náplní tohoto svátku tři události:
1) zjevení Krista - krále pohanům („Třem králům“),
2) Ježíšův křest v Jordánu,
3) proměnění vody ve víno v Káně Galilejské.
Tento svátek připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o zjevení mudrcům - „Třem králům“. Modlitby mše svaté mluví o zjevení Boží slávy.

Zjevení Boží slávy
Jak k tomuto zjevení dochází, za jakých okolností? Mudrci sice přinesli královské dary: zlato, kadidlo a myrhu. Vše se ale událo v bezvýznamném Betlémě, v chudém příbytku, u malého dítěte a dvou obyčejných chudých lidí.
Bůh svou slávu zjevuje zcela jinak, než bychom čekali a snad i vyžadovali. Bůh se nezjevuje ohro-mováním veřejnosti! Na Boží slávě se nic nemění, jestli ji poznává najednou pět lidí, nebo pět miliónů. Člověk Boží slávou totiž může být osloven jen jako jedinec, ne jako dav. Bůh jde u všech důležitých věcí od člověka k člověku, od jednoho lidského srdce k druhému. (Podle AO)
CO ZNAMENÁ: K+M+B
Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“, odjakživa doprovázely lidové zvyky. Na křesťan-ském Východě se světí křestní voda a žehnají se řeky. Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře křídou píší písmena C+M+B s udáním letopočtu. V Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu.

A není pouze symbolické, že se toto žehnání domů provádí na počátku roku...

CO JE POŽEHNÁNÍ
Požehnej tě Hospodin Bůh, abys viděl pokoj po všechny dny svého života. (Srv. Žl 128)

V hovorové řeči požehnání znamená něco dobrého, štěstí, ochranu a zdraví. Přitom je člověku v podvědomí nějak jasné, že s požehná-ním nelze manipulovat, že si ho nelze ani koupit, ani zasloužit...
V nekřesťanských náboženstvích lidé věřili a věří, že požehnání mohou získat skrze nejrůz-nější magické rituály, amulety, maskoty, pověry atd. Mnohé z toho přežívá dodnes.
Oslava Boží a prosba o pomoc.
V křesťanství je požehnání v první řadě oslavou a chválou Boží, uznáním jeho tvůrčí moci. Z tohoto postoje pak vyplývá prosba o jeho pomoc.

Kdo může žehnat
Žehnat - svolávat Boží pomoc - může každý pokřtěný člověk. Některá žehnání jsou v církvi vyhrazena svěceným služebníkům církve - kněžím.

Účinnost požehnání
Při žehnací modlitbě jsou věci a lidé, kteří je užívají svěřovány do Boží ochrany. Je vyprošo-vána Boží pomoc při jejich užívání. Při požehnání člověk všechno dobré očekává od Boha, Pána světa. „Účinnost“ požehnání spočívá na přímluvné modlitbě a v důvěře člověka v Boha.
Požehnáním svěřujeme věci do péče Boží s vírou, že on sám nás skrze ně povede k našemu trvalému dobru - spáse. A to i tehdy, kdyby to mělo být proti našemu momentálnímu chápání...
Záchrany docházíte z Boží dobroty skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši.
(Ef 2,4-10)
Znamení kříže
K požehnání patří znamení kříže. Skrze ně se stává zřejmým to, že každá prosba o požehnání dochází svého vyslyšení a účinného naplnění jedině skrze Ježíše Krista. Jedině skrze něho, v jeho jménu může člověk dospět požehnání a spásy!
Lidem není dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy. (Sk 4,12)

A právě v tom je zásadní rozdíl mezi žehnáním a mezi všemi pověrečnými kouzly - talismany, maskoty, různými kameny apod. Tyto předměty člověka mají „chránit“ nějakou nezná-mou mocí. Oproti tomu požehnané předměty jsou „odevzdávány“ tomu, kdo je jejich původcem, tomu, kdo člověka skrze ně může vést k trvalému dobru - spáse...

Mimo mne není jiný Bůh! Bůh spravedlivý a spasitel není mimo mne! Obraťte se ke mně a dejte se spasit, všechny končiny země! Neboť já jsem Bůh, a nikdo jiný! Jen v Hospodinu je vítězství a síla. Vítězství a slávy dojde v Hospodinu celý rod Izraele. (Z Iz 45,15-25)