r. 1999 (Boží dar; naučí vás všemu; názvy Ducha; působí i vně církve)

Ve wordu je text ke stažení zde


DUCH SVATÝ
BOŽÍ DAR

"BŮH JE LÁSKA" (1 JAN 4,8.16) A LÁSKA JE JEHO PRVNÍM DAREM. V ní jsou zahrnuty všechny jeho ostatní dary. "Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán" (Řím 5,5).
Protože jsme zranění hříchem, PRVNÍM ÚČINKEM DARU LÁSKY JE ODPUŠTĚNÍ NAŠICH HŘÍCHŮ. Je to "společenství Ducha svatého" (2 Kor 13,13), které navrací pokřtěným božskou podobu, kterou hříchem ztratili.
DUCH SVATÝ NÁM DÁVÁ "ZÁVDAVEK" NEBO "PRVOTINY" NAŠEHO DĚDICTVÍ: ÚČAST NA BOŽÍM ŽIVOTĚ, který spočívá v tom, že milujeme, jako nás miloval on. Tato láska je principem nového života v Kristu, umožně-ného tím, že jsme přijali "moc Ducha svatého" (Sk 1,8).
A DÍKY TÉTO SÍLE DUCHA MŮŽEME PŘINÁŠET PLODY. Ten, který nás naštípil na pravý vinný kmen, dá, že budeme přinášet "ovoce Ducha, jímž je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost" (Gal 5,22-23). "Duch je naším životem": čím více se zřekneme sami sebe, tím více také jednáme "podle Ducha" (Gal 5,25).







DUCH SVATÝ
VÁS VŠEMU NAUČÍ (Jan 14,26)

Naše doba se zdá být dezorientovaná a zmatená; někdy se jeví dokonce neschopná rozpoznat hranici mezi dobrem a zlem; Bůh je, jak se zdá, odmítán, protože je neznámý nebo zneuznávaný.
Když se vzkříšený Kristus zpřítomňuje v životě lidí a obdarovává je svým Duchem, pak je zcela proměňuje a stávají se plně sebou samými. (Jan Pavel II.)

Když vložíme svou důvěru v Ducha svatého, můžeme jít neustále kupředu, od jednoho začátku k druhému, protože Bůh pohřbívá naši minulost v srdci Kristově a sám se ujímá naší budoucnosti. ...
Co by člověka čekalo bez odpouštějící lásky a bez smíření!? (Roger Schutz )

Duch svatý všechny, v nichž se usídlil a přebývá, proměňuje přímo v jiné lidi a dává jim nový život.
(Cyril Alexandrijský)

Bože, lidská bytost oživne pokaždé, když ji navštívíš jako Duch svatý - Utěšitel. (Roger Schutz)







NÁZVY
DUCHA SVATÉHO

"Duch svatý", je jméno pro toho, kterému se klaníme a kterého oslavujeme s Otcem i Synem.
VÝRAZ "DUCH" JE PŘEKLADEM HEBREJSKÉHO SLOVA "RUAH", KTERÉ PŮVODNĚ ZNAMENÁ DECH, VANUTÍ, VÁNEK. Právě Ježíš užívá obrazu větru, když chce přiblížit přesažnou novost toho, který je osobně dechem Božím, božským Duchem. Jinak jsou slova "duch" a "svatý" božské přívlastky společné třem božským osobám. Ale spo-jením obou výrazů je označena osoba Ducha svatého bez možné záměny s dalšími případy užití slov "duch" a "svatý".
Když Ježíš ohlašuje a slibuje příchod Ducha svatého, nazývá ho "PARAKLETOS", doslova: "TEN, KTERÝ JE PŘIVOLÁN", "AD-VOCATUS". "Paracletos" se obvykle překládá "utěšitel" nebo "přímluvce", přičemž prvním přímluvcem je Ježíš. Sám Pán nazývá Ducha svatého "Duchem pravdy".
Kromě toho nalézáme v Novém Zákoně pojmenování: DUCH ZASLÍBENÍ, DUCH ADOPTIVNÍHO SYNOVSTVÍ, "DUCH KRISTŮV", "DUCH PÁNĚ", "DUCH BOŽÍ" A "DUCH SLÁVY".










DUCH BOŽÍ
PŮSOBÍ I MIMO
HRANICE CÍRKVE

Duch svatý působí i přes viditelné hranice církve.
Všude tam, kde se setkáváme s hodnotami pravdy,
dobra a moudrosti i s nasazením pro zlepšení života lidské společnosti podle Božího plánu, se otevírají cesty ke spáse.
Duch svatý byl darován církvi a skrze ni i celému lidstvu. Působí všude tam, kde jsou lidé otevřeni Božímu poselství. Rovněž v dílech filosofie, výtvarného umění a hudby je zřetelný "odraz" Božího Ducha.
(Jan Pavel II.)



V každém lidském tvoru přebývá Svatý Duch.
(Roger Schutz)