r. 2000 /příchod, bdělost, spěchejte, ukaž mi své cesty/

Ve wordu je text ke stažení zde



ADVENT

NEDĚLEJME
SI PLÁNY
NA ADVENT,
DEJME ŠANCI
JEŽÍŠOVU SLOVU
TEĎ HNED !


“Připravte cestu Pánu” - tento úkol se zdá být nad lidské síly. Jak připravit cestu velikému a mocnému Bohu? Jen nezralý člověk by si mohl myslet, že takovou cestu může připravit z vlastních sil či podle vlastních představ. Tu cestu máme sice připravit my, ale ve spolupráci s ním. V jeho síle a zároveň z našich sil. Podle jeho představ, které se mají stát i našimi představami. Ale jeho představy jsou o našem naplněném životě.


ADVENT
ZNAMENÁ PŘÍCHOD

Ani ne tak náš příchod k Bohu,
jako Kristův k nám.
A nejen před dvěma tisíci lety,
ale také zde a dnes.
Příležitost pro setkání s Bohem!

Mnohý z nás může ale říci:
„Jen kdybych měl více času,
Bohu bych se věnoval více…“
Ale leží problém opravdu zde?

Ježíš nás přece nezve k životu mimo realitu! Přichází přímo k nám.
Hovoří k nám ve slovech Bible.
Mluví k našemu nitru skrze Ducha svatého,
dává se nám poznat z mnoha
životních okolností.

Potřebujeme více času, nebo spíše
více pozornosti?
Více volna, nebo více důvěry k němu?


Nedělejme si proto plány, jak advent prožijeme. Dejme šanci Ježíšovu slovu teď hned. A zítra také.
Oživí nás to a povzbudí. A potěšíme i druhé.


BUĎTE BDĚLÍ
JEŽÍŠ NÁS PROBOUZÍ Z LETARGIE

Ježíšovo slovo “Bděte” je burcující výzvou, která nás probouzí z určité “letargie”, do níž nás často uvádí monotónní stereotyp všedního života, kdy se jakoby stále opakuje stejný nudný scénář. Ježíš nás vyvádí z unuděnosti a vyzývá nás, abychom byli bdělí čili pozorní na “Boží přicházení” skrze různé lidi či události. Taková bdělost ve všedních dnech nám pomůže mít tu bdělost, kterou Ježíš od nás očekává při svém druhém příchodu.



SPĚCHEJTE !
JEŽÍŠ NABÍZÍ POKOJ I DO ZMATKU USPĚCHANOSTI

Spěch – pro mnohé z nás je spěchání životním stylem, leckdy vynuceným okolním prostředím. Rušný spěch je nyní ještě výraznější díky vánočním svátkům. Advent nevybízí k lecjakému spěchu, ale k spěchání vstříc Božímu Synu. Právě On je ten, kdo může vnést svůj hluboký pokoj do našeho horečnatého, a někdy i zmateného spěchání.



UKAŽ MI SVÉ CESTY !
UČ MĚ CHODIT PO TVÝCH STEZKÁCH

UKAŽ MI SVÉ CESTY, HOSPODINE,
A UČ MĚ CHODIT PO SVÝCH STEZKÁCH.

VEĎ MĚ VE SVÉ PRAVDĚ A UČ MĚ,
NEBOŤ TY JSI BŮH, MŮJ SPASITEL.

KAŽDODENNĚ SKLÁDÁM SVOU NADĚJI V TEBE!

(Žalm 25)






Každý den se ocitáme na křižovatkách, rozhodujeme se (co říct, co udělat, co nedělat...) Jsou důležitá i méně důležitá rozhodnutí. Ve všech se ale můžeme ptát Boha, která z cest je ta dobrá.