r. 2002 Boží království nedrtí silou, ruší vládu temnot, je velkolepou mozaikou

Ve wordu je text ke stažení zde


BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ


HLEDEJTE NEJPRVE
BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ
A JEHO SPRAVEDLNOST,
A VŠECHNO OSTATNÍ
VÁM BUDE PŘIDÁNO ! (Mt 6,33)





MOC, KTERÁ NEDRTÍ SILOU,
ALE PŘICHÁZÍ JAKO JEMNÝ VÁNEK

Co je to „Boží království“? Boží království je všechno, co Ježíš hlásal a vykonal. Boží království je tam, kde se projevuje Boží moc a Boží dobrota. Moc, která nedrtí silou, ale přichází zevnitř, jako jemný vánek. A dobrota, která se chce přelít do lidí a skrze ně se dávat dál.
Tam, kde jeden druhého chápe, respektuje, miluje, odpouští mu, pro něho žije, tam už začíná Boží kralování, jehož celá plnost nastane u Boha v nebi. (Miloslav Máša)



LIDSKÉ DĚJINY
PŘESTANOU BÝT ZLÝM SNEM…

Když si zachováme naději na Boží království jako pramen moudrosti a požehnání pro lidstvo, lidské dějiny přestanou být zlým snem „plným hluku a běsnění“, jak uvádí Shakespeare. Očekávání Božího království je odevzdání sebe něčemu většímu, než jsme my. Toto očekávání je nakonec Boží trpělivost v dějinách.
Království Boží je předmětem naděje, jeho očekávání je světlem, které je přítomné v dějinách. (J. M. Lustiger)


BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ
RUŠÍ VLÁDU TEMNOT…

V Ježíšových kázáních hrálo důležitou roli hlásání Božího království. Není to pouze uznání, že stvořená bytost je závislá na Stvořiteli, nýbrž také přesvědčení, že do dějin byl vložen plán, projekt, osnova harmonie a dobra, jež chtěl Bůh. A to všechno se plně uskutečnilo Ježíšovou smrtí a jeho zmrtvýchvstáním.
Boží království je pramenem pokoje a vnitřní vyrovnanosti. Boží království ruší vládu temnot. (Jan Pavel II.)

Viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun... Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. (Zj 19,11-12.16)


BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ
JE VELKOLEPÁ MOZAIKA

Představuji si Boží království jako velkolepou mozaiku. Mozaiky jsou, jak víte, složeny z velkého množství kamínků. A každý z nás může být považován za jeden kamínek této mozaiky.
Kamínky Božího království ale nejsou bez života, bez duše. V mozaice Boží je každý z nás živým kamínkem, který rozumí svému vlastnímu místu a chápe ho, zná místo těch ostatních a je si vědom svého vlastního významu v rámci celku. Ano, dokonce jasně vidí, že má význam jenom v rámci celku. Zároveň je mu jasné, že kdyby chyběl, mozaika by zůstala neúplná.
Samozřejmě, že ne všechny kamínky naší mozaiky jsou stejné. Jeden z nás jako by mohl být zeleným kamínkem, další modrým, jiný zlatým, bílým. Každý má svou vlastní úlohu, místo a poslání. Nikdo, jako kamínek v mozaice, se nemůže přemístit ze svého místa. A to je vzájemnost a jednota té nesmírné a nádherné mozaiky Božího díla.
Buďme si vědomi toho, že jsme živými kamínky Božího díla a že jsme všichni mezi sebou propojeni a každý má účast na celku. Jestliže chybí jeden kamínek, chybí něco k plnosti celku. Proto je třeba, abychom se pevně drželi svého úkolu. Pak vychutnáme svobodu ducha, typickou pro děti Boží, a sám Duch Boží nám poví, jak důležité je to, co děláme, a jak je to prospěšné pro nebe... (Podle Chiary Lubichové)