r. 2003 (děláme vše špatně?; postní doba není věcí žaludku; význam postní doby; popel a kříž)

Ve wordu je text ke stažení zde

POSTNÍ DOBA
ZNAMENÁ VÝZVA „OBRAŤTE SE“,
ŽE DĚLÁME VŠE ŠPATNĚ ?!

Postní doba se nese slovy Ježíše Krista: „Obraťte se a věřte evangeliu!“ (Mk 1,15) Co ale obrácení znamená? Jsou snad opakované výzvy k obrácení Boží hrozbou, že „vše děláme špatně“ ?!

Není tomu naštěstí tak. Evangelium, které nám Ježíš přináší, je dobrou zprávou o tom, že nás Bůh miluje, že nás přijímá, a že je na naší straně. Obrácení pak v první řadě znamená postupně se učit věřit v Boha, který je nám nablízku i v našich obtížích, který nás miluje, i když nám vše nejde tak, jak bychom si přáli.

Až potom, v síle tohoto poznání, jsme zváni na cestu přijetí spásy, odříkání zla a na cestu konání dobra.

POSTNÍ DOBA NENÍ POUZE VĚCÍ ŽALUDKU…

RÁDA BYCH SE ZEPTALA NA VÝZNAM A SMYSL POSTNÍ DOBY. NEJSEM SI ZROVNA JISTA, CO MÁM POD POJMEM „PŮST“ CHÁPAT Z PRAKTICKÉHO HLEDISKA. TÉMĚŘ DOUFÁM, ŽE TO NEZNAMENÁ POUZE PŘÍKAZ: „NEJEZ DO VELIKONOC MASO“. (KRISTÝNA)

V POSTNÍ DOBĚ NEJDE V PRVNÍ ŘADĚ O PŮST…

Půst není v první řadě věcí úst a žaludku. Postní doba totiž není ani tak dobou postní, jako spíše dobou obrácení. Na druhou stranu se ale každý opravdový půst obvykle našeho žaludku nějak dotkne.

POSTNÍ DOBA SE VYVINULA…

Postní doba se vyvinula z intenzivní přípravy dospělých katechumenů na křest, který se konal o Velikonocích. Byla také přípravou na opětovné přijetí těch, kdo spáchali nějaký velmi těžký hřích a po určitou dobu byli vyloučeni z užšího společenství církve. Tyto události prožívali všichni společně. Tak se tato doba stala společnou přípravou na Velikonoce.

POSTNÍ DOBA JE PŘÍPRAVOU…

Postní doba je přípravou na okamžik, kdy se při Velikonoční vigilii zříkáme všeho zla a vyznáváme svou víru v Kristovo i naše vzkříšení. Stojí proto za to si na počátku postní doby uvědomit, jakého konkrétního zla v našem životě se chceme zříci. Uvědomit si, od čeho se chceme odvrátit a jaké kroky můžeme učinit, aby naše obrácení ke Kristu a naše zvolání „věřím“ bylo opravdové.

NAŠE AKTIVITY…

Naše cesta obrácení a náš boj se zlem musí být ale nesen Kristovou silou. Nesmíme proto zapomínat na modlitbu a četbu Božího slova – Bibli.

Postní doba je také výzvou vědomě vyhledávat situace, kde svou víru můžeme uplatňovat láskou: věnovat něco ze sebe potřebným lidem. Věnovat můžeme čas, sluch i finanční prostředky. Vše toto získáme tím, že se dokážeme něčeho zřeknout (což je nazýváno postem).

Postní doba je v neposlední řadě i výzvou ke smíření: s druhými, s Bohem a se sebou samým.

(Inspirováno textem z www.fatym.com/dotazy)


Bratři a sestry, obracím se na vás na počátku postní doby, abych vás povzbudil na cestě k obrácení - to totiž vede k stále plnějšímu poznání tajemství dobra, které pro nás přichystal Bůh.
(Jan Pavel II.)



POPEL, KŘÍŽ
A POSTNÍ DOBA

NA POČÁTKU POSTNÍ DOBY CÍRKEV SVĚTÍ POPEL.
POPELEM JSOU PAK VĚŘÍCÍ OZNAČOVÁNI
VE ZNAMENÍ KŘÍŽE SE SLOVY:
„PAMATUJ, ŽE PRACH JSI A V PRACH SE NAVRÁTÍŠ“,
NEBO: „OBRAŤTE SE A VĚŘTE EVANGELIU“.


KŘÍŽ A POPEL - ŽIVOT A SMRT

Kříž a popel. Obojí je při obřadech na počátku postní doby důležité. Popel je znamením smrti. Kříž pak znamením záchrany a života. Život i smrt. Obojí ukazuje na podstatu našeho lidského života.

SMRT - PRVNÍ JISTOTA ŽIVOTA

„Prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19) - to je první jistota našeho života. Již od svého narození jsme doslova umírající lidé. Máme nákazu smrti v sobě - a není tak důležité, jakým jménem bude jednou označena. Bude to smrt. To připomíná prach popele v obřadu na počátku postní doby.

SMRT ALE NENÍ POSLEDNÍ JISTOTOU

Popel ale přijímáme ve znamení kříže! Naše smrt je sice jistotou, ale ne poslední. Právě na kříži zlomil Kristus moc smrti. My proto můžeme plně přijmout a pochopit, co znamená, že jsme vykoupeni: smrt Kristova nám umožnila, abychom nezůstali omezeni smrtí, ale prošli jí jako velikonoční branou do plnější dimenze své existence, kterou nazýváme životem věčným.

KRISTUS JE MOCNĚJŠÍ NEŽ SMRT

Rozumíte té radostné zvěsti? Často slyšíme o někom z našich známých - a svírá se nám při tom srdce: „Ten už je hotov; ten už nosí smrt v sobě“. A jednou toto bude vyřčeno i nad námi. Vzpomeneme-li si pak ale na znamení popelce, můžeme se uklidnit a říci si: „Nevadí. Vždyť od křtu v sobě nosím smrt i život: život, který je silnější, než smrt těla, kříž, který je mocnější, než popel a Krista, který je mocnější než smrt.“

A čtyřicet dnů po popelci je přeci neděle zmrtvýchvstání !

(Zpracováno podle Ladislava Simajchla, z textů na www.fatym.com)

Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš.
Obraťte se a věřte evangeliu.
(srv. Gn 3,19; Mk 1,15)