r. 2003 / Svátek Ježíše Krista Krále - svátek triumfalismu?

Ve wordu je text ke stažení zde


SVÁTEK TRIUMFALISMU ?!

SLAVNOST JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE

Mohlo by se zdát, že svátek Ježíše Krista Krále živí v křesťanech to, co nazýváme „triumfalismem“ – vědomí o nadřazenosti a svrchované moci Krista a církve.

Tento svátek má ale ve skutečnosti zdůraznit „jiný“ a duchovní ráz Kristova království. Ne povzbuzovat v hledání mocenských prostředků k šíření církve. Stačí pohlédnout na biblické texty, které jsou k bohoslužbě o Slavnosti Ježíše Krista Krále vybrány: „Moje království není z tohoto světa…“ (Jan 18,35). „Otec nás vytrhl z moci temnoty a převedl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů“ (Kol 1,13-14).



KRISTUS VLÁDNE, ALE TAKÉ SLOUŽÍ

Ježíš Kristus je králem. Křesťané se křtem stávají součástí královského národa.

Kristovo království ale neznamená tyranskou a bezohlednou vládu nad stvořením. Kristus je ten, kdo vládne, ale i slouží. Ten, kdo soudí spravedlivě, protože neposuzuje podle zdání, ale hledí do srdce. Kristus je ten, kdo přináší a šíří lásku a pokoj.

Nejlepším způsobem jak křesťané mohou prožívat svou nadpřirozenou královskou důstojnost, je nalézat a uskutečňovat svůj jedinečný lidský životní úkol, aby tak svět mohl být prostoupen duchem Kristovým - duchem lásky, spravedlnosti a pokoje.




Království Boží spočívá ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. (Řím 14,17)



ZAHLÉDNOUT BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ

Buď vidíme Boží obraz
ve všech stvořených věcech,
nebo ho nevidíme vůbec…

Svět je chrám. Smyslem modlitby a duchovního hledání je uvidět pravou skutečnost, pravý Boží svět, který je našim očím zatím skrytý. Tento Boží svět nazýváme Božím Královstvím.

Základem tohoto království je Bůh, dobro a láska. V Boží přítomnosti žijeme již nyní, jsme jí stále zcela obklopeni - i teď, když čtete tyto řádky. Jen je třeba otevřít své nitro jeho přítomnosti! Svatý Patrik řekl: Bůh pod tebou, Bůh před tebou, Bůh za tebou, Bůh nad tebou, Bůh v tobě.

Jakmile jednou spatřím Boží obraz i v té hroudě hlíny, kterou já sám jsem, budu schopen spatřit Boží obraz v sobě, v lidech ve svém okolí a posléze i ve všech věcech. Jakým způsobem se totiž dívám na nějakou věc, takovým způsobem se dívám na všechno další.


Nedá se říci: ´Hle, je tu´ nebo ´je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi! (Lk 17,21)



JEŽÍŠ NÁM ROZUMÍ

Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. (Žid 4,14-16)

Ježíšova solidarita s námi
se projevuje i poté,
co vystoupil do nebe.

On totiž „ví a rozumí“.
On prožil to, co my.

Proto k němu můžeme
přistupovat s důvěrou.

On vidí do srdce...

Naštěstí!





NECHTE SE OBEJMOUT BOHEM !

Ježíš řekl: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde. Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim. (Mk 10,14-16)

Tato slova z Markova evangelia uvozují Ježíšovo sdělení o tom, kdo je mezi učedníky největší (Mk 9,36). Než Ježíš ale něco vysvětlil o moci a postavení, tak to napřed ukázal. Ježíš vzal dítě do náručí a objal je.

Chcete být první mezi všemi? Nechte se napřed Bohem obejmout. To nesnese nikdo pyšný. Máte pocit, že rozhodně mezi první nepatříte a spíš stojíte někde v posledních řadách? Ježíš si vzal dítě, které stálo stranou (viz Mk 9,36) !

On vidí ty, kteří Boží náruč nutně potřebují a z nich si buduje Boží království.