r. 2004 (Význam, smysl a organizování práce)

Ve wordu je text ke stažení zde

VÝZNAM, SMYSL A ORGANIZOVÁNÍ PRÁCE


ANI MOHUTNÉ PILÍŘE
NEBUDOU MÍT SMYSL,
KDYŽ MOST
NA NICH SPOČÍVAJÍCÍ
NEPOVEDE K ŽÁDNÉMU BŘEHU,
K ŽÁDNÉMU CÍLI…



PROČ PRACOVAT ?

Naší prací se smíme podílet na Boží tvůrčí činnosti, kterou Bůh stvořil a tvoří svět i každého z nás. Nejsme tedy postaveni „před hotové“. Ne snad proto, že by nebylo v Boží moci vše definitivně „dokončit“, ale proto, abychom sami mohli mít aktivní podíl na utváření světa i života...


NE/ZACÍLENOST PRÁCE

Jedna lidová moudrost praví: „Než začneš stoupat na žebřík, zkontroluj si, máš-li jej opřený u správné zdi!“ Mnozí lidé mají tendenci dělat to přesně opačně, a tak se ve své činnosti vydávají nejrůznějšími směry, které nejsou od Boha. A kde není správný směr, tam není ani cíl. Člověk, který se takto oddává „své-volné“ aktivitě (třeba i zdánlivě velice dobré a potřebné), upadá do chaosu, rozptýlenosti, nezacílenosti a později i frustrace. Přestává být schopný rozlišovat priority.


JAKÁ JE CESTA ZE ZMATKU?

„V obrácení k Bohu a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství“ (srov. Iz 30,15). Jestliže jsme stvořeni k Božímu obrazu a ke spolupráci s ním, nemůžeme najít rovnováhu, aniž bychom s ním byli stále v kontaktu a ptali se na jeho záměry, spolupracovali na jeho řešeních a nechali se vést jeho Duchem...


NEBEZPEČÍ NEČINNOSTI

Existuje nebezpečné zlo, před nímž se musíme mít obzvláště na pozoru, protože má moc rozmnožit už tak svrchovanou míru smutku a nudy, které vládnou světu. Tímto zlem je člověk, který zahálí, který o nic neusiluje. Přestane-li v sobě člověk cítit potřebu stavět, tvořit, o něco se zasazovat, pak z něj uniká životní síla. Jako by pružina, která udržovala jeho existenci v napětí, praskla.


NEBEZPEČÍ HOREČNÉ ČINNOSTI

Opačným soužením moderního světa je horečná činnost. Člověk má příliš mnoho práce a chtěl by udělat vše sám. Protože ale na to nemá dost času, spěchá, běží, nervuje se, je vydrážděn, propadá malomyslnosti, ztrácí odvahu, vyčerpává se, znehodnocuje si život a nakonec se stává nesnesitelným. Neudělá to, co by chtěl a měl. A to, co udělá, dělá polovičatě.
Tomu je třeba odpomoci. Dodejme si proto odvahy a vzdorujme těmto pokušením moderního světa. Až tato pokušení přijdou, nezastavujme se, obraťme se k Bohu, on nám pomůže. Ať se nám přihodí cokoli, nezastavujme se. Bůh trvá navěky !


JAK PRÁCI ORGANIZOVAT ?

Z křesťanského pohledu je důležité:
* Ve všech svých činnostech mít Boha stále před očima (B. Pascal). Zvedám své oči k tobě... (Žl 123)
* Dotazovat se na Boží vůli. Hospodin pohlíží na lidi, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. (Žl 14,2)
* Naslouchat Božímu hlasu. Hospodin mi každého rána probouzí uši, abych slyšel. A já nevzdoruji. (srov. Iz 50,4-5)
* A potom v každé době od Boha žádat, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky (Tob 4,19).

Ve spojení s Bohem má činnost člověka definitivní a nadčasovou hodnotu. Proto „svěř Bohu své počínání“ (Př 16,3).