r. 2005 (Několik tipů, jak...; zpracováno podle J. Haase a Jana XXXIII.)

Ve wordu je text ke stažení zde


Několik tipů, jak
být křesťanem ve všedním životě

Člověk se může stát svatým
jak s papežskou berlou,
tak i s koštětem v ruce.
(Jan XXIII.)

Každému z nás se už určitě stalo, že jsme se chtěli pustit do nějaké práce, ale nevěděli jsme jak na to. Mnohdy jsme to pak vzdali. Totéž platí i o práci na svém životě, na své svatosti. Mnozí lidé myšlenku na svatost odeženou: „Svatost přece není pro nás - obyčejné lidi“. Papež Jan XXIII. ale říká: „Člověk se může stát svatým jak s papežskou berlou, tak s koštětem v ruce.“

Své rady, jak být křesťanem ve všedním životě, shrnul v desetibodovém programu pod názvem „Desatero pokoje“. Byla to spiritualita přizpůsobená všednímu dni. Každý bod lze žít buď jeden den, či jeden týden… Začít je možno kdykoliv. Ulehčením pro každého může být myšlenka, že se nemá zabývat budoucností, ale že zvolený bod programu bude žít „jen pro dnešek“!



Jen pro dnešek
SE BUDU SNAŽIT PROŽÍT DEN, ANIŽ BYCH CHTĚL
VYŘEŠIT PROBLÉM CELÉHO SVÉHO ŽIVOTA

Co všechno na mě dnes čeká! Často musím řešit mnoho problémů – narůstají přede mnou jako nedostupná hora, klesám na mysli – to nedokážu!
Před svými problémy dnes nebudu uhýbat, nebudu klesat na mysli, budu jim ale hledět do očí. Předám sebe i se svými problémy Bohu, uvědomím si: dnes se o mne stará On. Jde se mnou přes hory a doly, výšiny i hlubiny.
Stačí vždy jen krátká modlitba, občasné zamyšlení. Také ranní a večerní modlitba.



Jen pro dnešek
VĚNUJI ALESPOŇ DESET MINUT DOBRÉ ČETBĚ

Dobrá četba je pro život duše stejně důležitá a nutná jako dobrá výživa pro život těla. „Čtěte málo ale dobře!“



Jen pro dnešek
NEBUDU NIKOHO KRITIZOVAT A NAPRAVOVAT

Jsem především zodpovědný sám za sebe, ne za druhé. Měl bych tedy především sám na sobě vidět všechno dobré i zlé. A měl bych se, pokud možno, vidět tak, jak mě vidí Bůh. On je můj Pán. On má o mém životě největší přehled. Jemu záleží jak na mě, tak ale i na lidech v mém okolí. Až před Ním stanu ve smrti, bude Jeho pohled obrácen pouze na mne. Tehdy se mi otevřou oči a uvidím, na čem vskutku záleželo.
Nyní je tedy pro mě důležité Kristovo slovo: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra a trám ve svém oku nepozo-ruješ?“ Jen pro dnešek chci tedy korigovat pouze sám sebe.



Jen pro dnešek
BUDU ŽÍT Z JISTOTY, ŽE JSEM STVOŘEN PRO
ŠTĚSTÍ, JAK NA ONOM, TAK I NA TOMTO SVĚTĚ

Jsme Boží synové a dcery, ale naše oči pro Boha osleply, naše uši pro jeho slovo ohluchly, ztrácíme božský cíl a běžíme výhradně za lidskými cíly. V uších nám přestává znít Boží volání a posloucháme raději ruch světa. Jsme pyšní na to co jsme a co chceme. Přehlížíme Ježíše, který je obraz Otce a bratr člověka.
Naše zacpané uši ale musíme pročistit, abychom slyšeli k čemu jsme povoláni, odvalit kámen z našich srdcí, abychom poznali k čemu nás Bůh stvořil.



Jen pro dnešek
CHCI POZNÁVAT PLÁN, KTERÝ SE MNOU MÁ BŮH

Nemusím se štvát ani váhat. Bůh zná mé kroky a jejich rychlost, zná mé možnosti. Půjde se mnou za předpokladu, že se vydám po jeho cestách a že ve svých plánech ponechám místo na jeho dobré záměry.



Jen pro dnešek
NEBUDU MÍT STRACH

Nebudu mít strach radovat se ze všeho co je krásné a budu věřit v dobrotu. Nebudu mít strach před tím, co mě jednou může potkat. Vždyť tolikrát je v Písmu připomínáno :“Neboj se, jsem s Tebou, držím Tě za ruku.“ Naše často „podzimní nálada“, by se tak měla měnit v náladu spíše adventní. Strach a hrůza by se měly měnit v očekávání krásného, co nám Pán přislíbil.



Jen pro dnešek
SE PŘIZPUSOBÍM OKOLNOSTEM, ANIŽ BYCH
CHTĚL OKOLNOSTI PŘIZPŮSOBIT MÝM PŘÁNÍM

Mnohý člověk je jako dubnové počasí: náladový, nestálý, nevyrovnaný… Domnívám-li se, že lidé se mi musí přizpůsobit, promeškám cenné hodnoty pro svůj život. Něco velmi důležitého mi může být darováno právě v lidech, kteří jsou mi málo sympatičtí. Učiním-li se mírou věcí, ošidím svůj život. Ten je mnohotvárnější a pestřejší, než jsem ochoten uznat. Právě v setkávání s ostatními, ve výměně a střetu názorů a situací,přijdu na stopu životu.



Jen pro dnešek
CHCI KONAT DOBRO

Konání dobra vyvěrá z Boží dobroty. Nemusím konat nemožné, mohu činit jen to, co je v mých lidských silách. Jeho dobrota totiž chce působit skrze mne. Vykonám pouze to, co je možné, a vše ostatní ponechám Bohu. Vždyť je to Bůh, kdo dobro dává a působí.



Jen pro dnešek
VYKONÁM DOBRÝ SKUTEK
A NEBUDU O TOM NIKOMU VYPRAVOVAT

Je „ztělesněná dobrota“, slýcháme o někom. A lidé se pak ptají: „Proč?“ Co je to za cesty, po nichž chodí?
Jak mohu také já žít tak, aby skrze mně přibylo v mém okolí trochu dobra?



Jen pro dnešek
CHCI KONAT BOŽÍ VŮLI

Ve všedním životě se vždy najde něco, co mi připravuje více starostí – nějaký nevyřešený problém, který přede mnou narůstá a skličuje mě. Proto si určím pořadí věcí, které je nutné vyřídit a předně vykonám něco konkrétního, do čeho se mi vůbec nechce, co již dlouho odkládám. Když se k tomu nakonec odhodlám, jistě poznám, že mi najednou zbývá více času na vše ostatní a jak mi je lehce.
Vždycky smím důvěřovat, že Bůh mi chce pomoci, stojí při mně a ukazuje mi cestu z každé životní situace.



Jen pro dnešek
CHCI VĚŘIT V BOŽÍ PROZŘETELNOST

Bůh o mně ví a stará se o mne tak, jakoby mimo mne nebylo nikoho na světě (i kdyby okolnosti nasvědčovaly o pravém opaku). Bůh si mě váží, cení mě jako drahocenný šperk a miluje mne jako svou milovanou dceru nebo syna.


Každý „dnešní den“ se může stávat dveřmi,
v nichž stojí Pán. On totiž přichází
naproti těm, kdo žijí právě
v tomto a v každém
přítomném
okamžiku.



Volně zpracováno podle knihy J. Haase: „Žít pokojně“, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství