r. 2008 / Úvaha na sklonku života (Jan Heller)

Tento text si též můžete stáhnout k vytištění ve formátech: doc, pdf.


ÚVAHA
NA SKLONKU ŽIVOTA (JAN HELLER)

O VELIKÉ BOŽÍ LÁSCE,
KTERÁ NÁS OBKLOPUJE



Rodíme se jako malá bezbranná holátka. Na čas jsme ukryti v maminčině náručí, pak nás tatínek vede za ruku do světa, chvíli v něm běžíme sami, pak pokud možno s někým, a když se to vydaří, také do něj uvedeme nějaké to holátko. A máme radost, když se pak už i samo a dobře rozeběhne.


SIL UBÝVÁ

Jenže pak se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, ba upne se k tomu, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno zahlédnout, že náruč toho, který nás miluje, je stále otevřená - a to navzdory všemu, co jsme tu pokazili.



JEHO LÁSKA JE ZÁKLADEM NAŠÍ NADĚJE

Ve vesmíru, obklíčeném smrtí a nicotou, zůstává ale Jeho láska základem naděje i svorníkem bytí. Ježíš, který se odevzdává od krajnosti všem, k ní ukazuje cestu. I skrze smrt, nicotu a marnost. Kam vlastně? K Otci, do jeho náruče. A tak se docela na konci zase navracíme do svého dětství, ba ještě dál až do náruče Toho, kdo ukonejší všecky bolesti a trápení, zmatky a hrůzy, a v kom máme svůj věčný domov.



VAŠE SRDCE AŤ SE NECHVĚJE ÚZKOSTÍ!

Ježíš říká:
Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí!
Věříte v Boha, věřte i ve mne.
V domě mého Otce je mnoho příbytků;
kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to.
Jdu, abych vám připravil místo.
A odejdu-li, abych vám připravil místo,
opět přijdu a vezmu vás k sobě,
abyste i vy byli, kde jsem já.
(Jan 14,1-3)


Profesor Jan Heller (*1925 †2008) byl předním českým biblistou.