r. 2010 Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě…

Kdo se modlí, nemarní čas


Kdo se modlí,
nemarní svůj čas,
i když se daná situace
jeví jako naléhavá
a všechno nasvědčuje tomu,
že je nutno výhradně jednat.

Zbožnost neoslabuje zápolení s chudobou, nebo dokonce s bídou bližního. Matka Tereza z Kalkaty představuje jasný příklad toho, že čas věnovaný Bohu v modlitbě nejenže neumenšuje účinnost lásky k bližnímu, nýbrž že je ve skutečnosti jejím nevyčerpatelným pramenem.

Zpracováno podle knihy: 365 dní s Benediktem XVI.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.






Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě…


Zdá se nám, že nemáme čas na nic, rozhodně ne ten, který bychom právě potřebovali. Býváme nervózní, kdykoliv se ztišíme k modlitbě, protože máme pocit, že by bylo třeba dělat cokoli jiného. Ale nakonec se nám čas drobí pod rukama: děláme pořád něco, ale nemáme pocit, že by náš čas byl naplněný…

Ježíš, který byl na roztrhání, kolikrát neměl čas ani se najíst nebo se v klidu vyspat, si klidně odcházel na celé hodiny, aby byl sám s Otcem v modlitbě. A nelitoval toho času, ačkoli mohl kázat nebo uzdravovat či vymítat démony. Nelitoval času stráveného modlitbou.


Zpracováno podle knihy Vojtěcha Kodeta: Učednictví,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.



Více k tématu: www.vira.cz/modlitba