Navigace: Tematické texty D Duch svatý, letniceTexty na nástěnky - Duch svatý, letnice r. 2010 Duch svatý není něco...

r. 2010 Duch svatý není něco...

DUCH SVATÝ
NENÍ NĚCO,
ALE NĚKDO…

Duch svatý není něco, ale někdo: Je to živá božská osoba. Jedno z pokušení naší doby, kdy se tolik mluví o různých energiích, je představovat si Ducha svatého jako pozitivní energii, jako teplo či jiný příjemný pocit nebo jako pohonnou hmotu křesťanského života. Duch ale není žádný duchovní benzín ani jen vítr, který občas zaduje do plachet, ani posvátný pták. Evangelisté při Ježíšově křtu jen popsali, že Duch svatý sestupoval na Krista „jako když se snáší holubice“. Jan Křtitel nejspíš viděl něco slovy neuchopitelného, nepopsatelného.

Duch svatý je osoba, se kterou máme žít v úzkém osobním vztahu jako s blízkým přítelem. A prosíme-li o Ducha svatého, pak bychom měli vědět, že s ním musíme jednat jako s osobou, nemůžeme s ním manipulovat. Ani on s námi nemanipuluje, čeká, až ho pozveme, ctí naši svobodu.
Energii nelze zarmoutit. Ale Písmo říká, že je možné zarmucovat Ducha svatého, tak jako můžeme zarmoutit partnera nebo přítele – tím, že nedáváme prostor jeho lásce (srov. Ef 4,30).



KŘESŤANSTVÍ
NENÍ
TĚLOCVIČNA

"Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Křesťanství není tělocvična, že bychom museli ze sebe lásku k bližnímu neustále potit, pořád se v ní „cvičit“. Hezky o tom píše svatý Jan od Kříže v Živém plameni lásky. Říká, že Duch svatý je nejen oheň, který stravuje, ale také oheň, který nás přetváří „v příjemnou lásku“. Duch svatý, Boží příjemná láska, noří duši do slávy Boží a občerstvuje ji silou božského života, tedy dává člověku obrovskou radost, štěstí a naplnění, schopnost milovat.

Ne že bychom neměli o lásku usilovat, a to i velmi konkrétně. Je to ale v první řadě Duch svatý, který otevírá člověka pro lásku. Zkušenost, že jsem Bohem přijímán a milován, dává člověku schopnost vyjít ze sebe a stát se darem pro druhé.

Láska k bližnímu tedy není jen ovocem naší sebekázně a úsilí; je ovocem Ducha svatého (srov. Gal 5,22), rozšiřuje naše srdce.


Zpracováno podle knihy Vojtěch Kodeta: Učednictví,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mdr 12,13.16-19; Žalm Žl 86,5-6.9-10.15-16a; Řím 8,26-27
Mt 13,24-43

Evangelium odmítá lhostejnost i násilné vynucování dobra a nabízí cestu mírnosti a důvěry v lidský růst, což se nám může zdát pomalé či slabé. Bůh nevystupuje jako pohádkový silák, ale svou trpělivostí a nenásilným jednáním ukazuje skutečnou sílu, neboť mu patří budoucnost. Naším úkolem je přizpůsobovat se jeho myšlení, vnímat jeho slovo jako aktuální pro dnešní dobu a žít toto poselství v obyčejných každodenních situacích.

Zdroj: Nedělní liturgie

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2026) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2026) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(13. 7. 2026) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2026) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2026) svátek 5.7.

Přímluvy na neděli - slavnost Sv. Cyrila a Metoděje 5.7.2026

(3. 7. 2026) Svatí Cyril a Metoděj přinesli našim předkům radostnou zvěst evangelia. Připojme se nyní svou modlitbou k jejich misii,…

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2026) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)