Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty D Duch svatý, letniceTexty na nástěnky - Duch svatý, letnice r. 2010 Duch svatý není něco...

r. 2010 Duch svatý není něco...

DUCH SVATÝ
NENÍ NĚCO,
ALE NĚKDO…

Duch svatý není něco, ale někdo: Je to živá božská osoba. Jedno z pokušení naší doby, kdy se tolik mluví o různých energiích, je představovat si Ducha svatého jako pozitivní energii, jako teplo či jiný příjemný pocit nebo jako pohonnou hmotu křesťanského života. Duch ale není žádný duchovní benzín ani jen vítr, který občas zaduje do plachet, ani posvátný pták. Evangelisté při Ježíšově křtu jen popsali, že Duch svatý sestupoval na Krista „jako když se snáší holubice“. Jan Křtitel nejspíš viděl něco slovy neuchopitelného, nepopsatelného.

Duch svatý je osoba, se kterou máme žít v úzkém osobním vztahu jako s blízkým přítelem. A prosíme-li o Ducha svatého, pak bychom měli vědět, že s ním musíme jednat jako s osobou, nemůžeme s ním manipulovat. Ani on s námi nemanipuluje, čeká, až ho pozveme, ctí naši svobodu.
Energii nelze zarmoutit. Ale Písmo říká, že je možné zarmucovat Ducha svatého, tak jako můžeme zarmoutit partnera nebo přítele – tím, že nedáváme prostor jeho lásce (srov. Ef 4,30).



KŘESŤANSTVÍ
NENÍ
TĚLOCVIČNA

"Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Křesťanství není tělocvična, že bychom museli ze sebe lásku k bližnímu neustále potit, pořád se v ní „cvičit“. Hezky o tom píše svatý Jan od Kříže v Živém plameni lásky. Říká, že Duch svatý je nejen oheň, který stravuje, ale také oheň, který nás přetváří „v příjemnou lásku“. Duch svatý, Boží příjemná láska, noří duši do slávy Boží a občerstvuje ji silou božského života, tedy dává člověku obrovskou radost, štěstí a naplnění, schopnost milovat.

Ne že bychom neměli o lásku usilovat, a to i velmi konkrétně. Je to ale v první řadě Duch svatý, který otevírá člověka pro lásku. Zkušenost, že jsem Bohem přijímán a milován, dává člověku schopnost vyjít ze sebe a stát se darem pro druhé.

Láska k bližnímu tedy není jen ovocem naší sebekázně a úsilí; je ovocem Ducha svatého (srov. Gal 5,22), rozšiřuje naše srdce.


Zpracováno podle knihy Vojtěch Kodeta: Učednictví,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.


Čtení z dnešního dne: Pondělí 26. 10. 2026, Pondělí 30. týdne v mezidobí

Ef 4,32-5,8;

Komentář k Ef 4,32 – 5,8: I v odpouštění a vydávání se druhým mám být jeho obrazem. Právě přirozený cit mi pomáhá, abych dokázal žít „jako děti světla“.

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…