Redemptoris missio

"Kristus Vykupitel" - jak jsem napsal ve své první encyklice - "zjevuje člověku plně člověka samého. Člověk, který chce sám sebe pochopit až do hlubin, musí se přiblížit Kristu. Vykoupení, které se uskutečnilo křížem, vrátilo člověku s konečnou platností jeho důstojnost a smysl jeho existence ve světě".
/Výběr z encykliky redemptoris missio 2 /

+

Zjevení Boží je definitivní a ukončené působením jeho jednorozeného Syna: "Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět" (Žid 1,1-2; srov. Jan 14, 6). V tomto definitivním Slově svého Zjevení dal se Bůh poznat světu nejdokonalejším způsobem: sdělil lidstvu, kdo je. A toto definitivní sebezjevení Boží je nejhlubší důvod, proč je církev již svou povahou misijní. Nemůže upustit od toho, aby zvěstovala evangelium, tzn. plnou pravdu, kterou Bůh nám o sobě zjevil.
Kristus je jediný prostředník mezi Bohem a člověkem. "Je totiž (jenom) jediný Bůh a (jenom) jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. ...1Tim 2,5-7
/Výběr z encykliky redemptoris missio 5 /

+

"Boha plného milosrdenství nám zjevil Kristus jako Otce; jeho Syn nám ho sám v sobě zjevil a dal poznat." 21
Kristus zjevením a ztělesněním Otcova milosrdenství.
Bůh si vyvolil a formoval národ, aby mohl zjevovat a uskutečňovat svůj plán lásky. Bůh je však současně stvořitel a otec všech národů, pečuje o všechny a žehná všem (srov. Gn 12,3), se všemi uzavřel úmluvu (srov. Gn 9,1-17). Izrael zakouší existenci osobního Boha a vykupitele (srov. Dt 4,37; 7,6-8; Iz 43,1-7) a tak se stává jeho svědkem a hlasatelem mezi národy. Během svých dějin si Izrael uvědomuje, že jeho vyvolení má všesvětový význam
/Výběr z encykliky redemptoris missio 12 /

+

Království, které Ježíš přináší, je království Boží. Ježíš sám zjevuje, kdo tento Bůh je, a nazývá ho důvěrně Otcem (srov. Mk 14,36). Bůh, jak vysvítá především v podobenstvích (srov. Lk 15,3-32; Mt 20,1-16), otvírá se zcela bídě a utrpení každého člověka: je milující Otec, plný soucitu, odpouští a poskytuje zdarma milost, o niž prosíme.
Svatý Jan nám říká, že "Bůh je láska" (srov. 1 Jan 4,8.16). Proto je každý člověk zván "k obrácení" a k tomu, aby "věřil" v milosrdnou Boží lásku, kterou Bůh pro něho má: království poroste v té míře, nakolik se člověk naučí ve vnitřní modlitbě důvěřovat Bohu a obracet se k němu jako k Otci (srov. Lk 11,2; Mt 23,9), současně však musí usilovat o to, aby plnil Boží vůli.
/Výběr z encykliky redemptoris missio 13/

+

Konference latinsko-amerických biskupů v Pueble zdůraznila, že "nejlepší služba spoluobčanům je hlásání evangelia, které jim umožňuje žít jako Boží děti, osvobozuje je od nespravedlnosti a poskytuje celkovou pomoc".109) Není úlohou církve působit přímo v oblasti hospodářské, technické nebo politické nebo aby hmotně přispívala k rozvoji. V podstatě jí jde o to, nabídnout národům "ne mít víc", ale "být víc"
/Výběr z encykliky redemptoris missio/