Respektování vlastních hranic ve službě bližnímu (PhDr. Petr Goldmann)

Setkání křesťanských zdravotníků, Praha, 20.5.2006
Poznámky k přednášče


K čemu jsou hranice
zdravá symbióza a autonomie
kvalita hranic
Hranice a zdravotník
hranice zdravotníka křesťana
hranice zaměstnavatele – křesťana
obrana




K čemu jsou hranice

 hranice v přírodě (ohraničení živé jednotky vůči jiným; hranice teritoria…)
 egocentrismus pomáhá přežití

paradoxy hranic
 bez hranice nemůže být samostatně definovaná existence (důsledkem je rozpuštění se v jiném prostoru)
 bez hranice není bezpečí
 důsledkem je ohrožení a obava z pohlcení, ze smrti
 bez zrušení hranice není svobody
 obavy : nebudu přijímán, milován tím, se kterým jsem tvořil jednotu – někdy až symbiotickou





zdravá symbióza a autonomie

symbióza
 poskytuje bezpečí a pohodlí = vyplavuje endorfiny
autonomie
 poskytuje svobodu a vzrušení = vyplavuje adrenalin

historie osobních hranic
 symbióza matka – dítě (in utero = faktická, v prvním roce reálně žitá, ve druhém a třetím roce = vytváření pojmu Já a Ne-já („já nechci !“)
 puberta
 zamilovanost, láska, přátelství
 dospělost
 stáří





kvalita hranic

optimální hranice
 dostatečně pevná, ale propustná – v dialogu změnitelná

hranice příliš pevné
 obrana proti ztrátě (nedovolím uniknout, opustit vztah: matka + dítě; partneři; terapeut, pomáhající + klient)
 obrana proti nepříteli (sektáři všech možných názorů – rasisté, nacionalisté, ekologové, makrobiotici, křesťané a vůbec všelijak věřící)

hranice příliš volné
 nedovolují dozrát a převzít odpovědnost (dítě se nemůže stát dospělým)

hranice měnlivé
 nedovolují orientovat se ve vztahu a vedou k chaosu = nedovolí dozrát k umění vytvářet zdravé hranice

rezignace na vlastní hranice – asymetrický vztah
 dospělého a dítěte
 vztah mravného a provinilého (zodpovědného a nezodpovědného) – specifika vztahu křesťanských partnerů
 schopného a neschopného
 zdravého a nemocného
 vztah pečujícího a pečovaného
(v některých fázích vztahu může jít ale o zralé řešení !)

jak poznáme existenci hranic ?
 v lepším případě je nepoznáme a přitom budeme všichni dospělí a spokojení 





Hranice a zdravotník

terapeutický vztah
 terapeutický vztah není běžný lidský vztah – to by mělo být pro obě strany zřejmé
 autenticita (ale omezená)
 empatie = vcítění, ne soucit a lítost
 osobní zralost jako předpoklad dobrých hranic (zakotvení ve vztazích a ve světě)

nebezpečí hranic vztahu
 soucit místo empatie
 obětování se pro pacienta (pro „dobrou“ věc)
 pocit sebepotvrzení probíhajícím vztahem zdravotníka s pacientem
 pocit splácení dluhu
 hranice autentičnosti : jaké své projevy máme tlumit ?
 jistě nenáladu, otrávenost, vztek…
 humor může odlehčit, ale i zranit nebo znevážit; pro vztahovačného klienta může být zdrojem nedůvěry
 otevřeně vyjádřený vyjasněný (zrale pozitivní) vztah ke smrti zdravotníka může být pro pacienta nepochopitelný a proto nevěrohodný
 nevhodná míra sebeotevření
 poznání svých schopností – s jakým klientem dokážeme a nedokážeme pracovat





hranice zdravotníka křesťana

 jsme manipulovatelní sami sebou : „…láska k bližnímu je, v naší životní praxi, přece to nejdůležitější !...“
 častěji než u nekřesťanů prožíváme případný neúspěch v práci nebo ve vztahu s pacientem jako neúspěch aplikace našeho křesťanství
 někdy také jako důkaz toho, že „…na tomto světě musí křesťané trpět, ale uvidíme jednou v nebi !...“
 manipulujeme svým kolegou křesťanem – „…obraťte se na něj, ten je náš, ten vám pomůže ( mimo pořadník, ve svém volnu…)…“ – vzniká tím křesťanská zdravotnická mafie = společenství, kde určující dynamikou není prožívaná síla světonázoru, láska k bližnímu, ani profesionalita, ale příslušnost ke skupině – tak jako kdysi soudružství nespojovalo proletáře všech zemí silou myšlenky, ale členy místní stranické organizace silou výměnného obchodu
 manipuluje pacientem – pacient je v oslabeném postavení ve vztahu se zdravotníkem a může být zároveň i blízko své smrti – to je příhodný terén pro zdravotníka, který chce pacienta zachránit pro věčné království i proti pacientově vůli





hranice zaměstnavatele – křesťana

 manipuluje křesťanem zaměstnancem – buď vyžaduje profesionální práci za neprofesionální odměnu
 nebo naopak toleruje neprofesionalitu, vyváženou žádoucím světonázorem
 nárokuje si práci v oblasti, kterou považuje za doménu křesťanů zdravotnictví vůbec, a některé její okruhy zvlášť – např. péče o umírající– naše křesťanství nenahradí profesionalitu (kéž by se nám podařilo obojí spojit) – je třeba vědět, kdy mám povinost být zdravotníkem a zda vůbec vznikne prostor otevřeně vystoupit jako křesťan





obrana

 porozumění situaci: znát své meze a rozpoznat nebezpečí
 naučit se říkat ne – tím, že někomu poskytnu svojí péči, tak jí neposkytnu někomu jinému; tím jiným může být jiný pacient, který mne potřebuje, ale může to být také moje rodina, moji přátelé, ale především já sám – nevěnuji se sobě, chátrám tělesně, psychicky i duchovně a skončím jako špatně vyždímaný hadr – co s ním se dozvídáme v podobenství o soli 





závěr s evangelistou:

…miluj svého bližního – ne více a ne méně, než sebe sama – prostě tak akorát…