Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katechezi O ctnosti umírněnosti Rozdílné měřítko - pro nás a ty druhé

Rozdílné měřítko - pro nás a ty druhé

Proč používáme dvojí metr, pro sebe a pro ostatní?
Protože nás naše sebeláska upřednostňuje a omlouvá nás.
________________________

Jednou šla jedna selka na trh. Chtěla tam prodat máslo a nakoupit rýži.

Brzy našla obchodníka s rýží, a tak svou věc rychle vyřídila.

Asi po hodině se však celá pobouřená vrátila k obchodníkovi:

„Poslyšte, vaše kilo rýže váží o padesát gramů méně.“

„Jak je to možné?“ divil se kupec.

„Zvážil jsem rýži s kilem másla, které jste mi přinesla!“

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefevre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno.

Témata: nespravedlnost příběh, povídka Příběhy, povídky ke katechezi sebestřednost Spravedlnost Sebepřijetí, osobnost, láska k sobě, sebeúcta, ego

Související texty k tématu:

"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!