Různé

Člověk čistého srdce není podle evangelia ten, kdo nemá žádný hřích a nikdy si nemá co vyčítat, ale ten, kdo má ve všem, co dělá, upřímný úmysl zapomenout na sebe, aby se líbil Bohu a žil pro něho, ne pro sebe. (14) ...

Pravá láska je čistá v tom smyslu, že nesleduje vlastní zájem, ale jediným jejím cílem je potěšit milovanou bytost. (15)

(Jacques Philippe: Čas pre Boha Vydavateĺstvo Serafín, Bratislava 1993, 14-15)

+

Ať nás Pán Bůh chrání před kláštery s nádherným zařízením, kam se chudí bojí vstoupit, že se budou muset stydět za svou chudobu.

(Duchovní texty Matky Terezy z Kalkaty, Samizdat 1977, s. 27)

+

Žijeme ve špinavém světě - zde čistota není v tom, že se neušpiníme, ale že se často myjeme!

(Jozef Porubčan: Každý den s Bohem, Praha, Scriptum 1992, s. 394)

…
Čistota ve službě sjednocení všeho v lásce: láska je sjednocování - buňky s buňkou, člověka s člověkem... To lze jednotlivě, nebo je možno vše obejmout v Kristu - a to je slib čistoty: schopnost milovat nerozděleným srdcem, bez sobectví, které chce mít někoho jen pro sebe a chce patřit jen někomu. Tedy ne ochuzení, ale otevření srdce celému programu Stvořitele sjednotit všechno v Kristu. Může to být láska jistě ne menší než láska v rodinném životě. Slib čistoty nevysušuje, ale rozšiřuje citovost a vede k plnější lásce.

(Jozef Porubčan: Amici in Domino, Bez tir., s. 117-18)

+

Víme také, že se odedávna hodně krade. V poslední době spíš více než méně. A přece sebepokrokovější stát nevyhlásí reformu zákonů na základě statistiky: "Jelikož víc než 50% občanů krade nebo kradlo, jsou zloději řádní občané a zavřen bude ten, komu se prokáže, že je poctivec."

(Ladislav Simajchl: Láska pod lupou, Příprava na manželství, Brno, Blok 1991, 36)

+

Evangelijní rada zdrženlivosti (čistoty) ukazuje, že posledním naplněním lidského života není sexualita, lidské potvrzení ani láska mezi mužem a ženou v manželství. Ukazuje také na univerzalitu křesťanské lásky, která nekončí na prahu vlastního domu.

Georg Jelich: Arm, ehelos, gehorsam, Eine Besinnung auf die evangelischen Räte, Leipzig St. Benno-V. 1985 s.10)

+

Čisté je to, k čemu se nepřimísilo nic cizího, co k tomu nepatří.

(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus C, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992 s.1O)

+

Čistého srdce - to nejsou ti, kdo se pohoršují třeba nad nemravou módou, ale kdo se sami stávají transparentními pro Boha. "Srdce" znamená v bibli celého člověka. A člověk čistého srdce vidí v pravém milování přítomnost Boží lásky; je zcela k dispozici pro to, co s ním má v plánu. Je otevřený vůči Bohu. "Čistý" podle Písma je ten, kdo nemá vůči Bohu žádné výhrady, nic mu neodpírá, má pro něj vždy v sobě místo, vpouští Boha zcela do svého života, a tak Boží láska může i skrze něj prozařovat.

(Miloslav Máša: Homilie, Getsemany č.25)

+

Jak krásná je svatá čistota! Ale není svatá, ani příjemná Pánu Bohu, je-li oddělena od křesťanské lásky.
Křesťanská láska je zrno, které vzklíčí a dá nejchutnější plody, zalito deštěm čistoty.

Bez křesťanské lásky je čistota jalová a její neplodné vody promění duši v bahno, v močůvku, vydechující zápach pýchy.

(J. Escrivá de Balaguer: Cesta č.119, Brno, Cesta, 1992, 39)