Různé

V naší době, charakterizované vysokým stupněm specializace téměř ve všech oblastech života, je více než kdy jindy důležitá intelektuální formace. Umožňuje navázat intenzivní a tvůrčí dialog se současným myšlením. Cestou, jak dospět k takové intelektuální formaci, která pak musí být prohlubována po celý život, je studium humanitních oborů, filozofie a znalost teologie. Aby studium člověka opravdu formovalo a vychovávalo, musí být stále doprovázeno modlitbou, meditací, prosbami o dary Ducha svatého: o dary moudrosti, rozumu, rady, sily, poznání, zbožnosti a bázně Boží.

(Jan Pavel II.: Dar a tajemství, Nové město, Praha 1997, 100-101)

+

Teologii, která se chce jen přizpůsobovat různým psychologickým školám, nebudou psychologové brát vážně. Psychologové dnes od teologů očekávají, že opět odkryjí bohaté zkušenosti, které shromáždili ti, kdo se ve všech dobách věnovali modlitbě, a že jejich zkušenosti zpřístupní dnešním lidem.

(Anselm Grün OSB: Modlitba a sebepoznání, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1997, 8)

+

Lidé se dnes ptají, jak můžeme po Osvětimi ještě mluvit o Bohu a zabývat se teologií. Řekl bych, že kříž zahrnuje i hrůzy Osvětimi. Bůh je ukřižován a říká nám, že tento zdánlivě tak slabý Bůh je nepochopitelně odpouštějící a ve své zdánlivé nepřítomnosti silnější.

…
V tak složitém světě, jako je ten náš, se nevyhnutelně zmocňují pochybnosti každého člověka. Pochybnost ovšem nemusí hned znamenat odpadnutí od víry. Mohu poctivě přijímat otázky, které na mě doléhají, a držet se přitom Boha i základního jádra víry. Na jedné straně se mohu pokoušet nalézt řešeni zdánlivých rozporů, na druhé straně ovšem mohu také důvěřovat, že i když nemohu nalézt odpověď' na všechno, řešení se přesto najde. I v dějinách teologie se stále znovu objevují momentálně neřešitelné problémy, které nemá smysl násilně interpretovat.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 24)

+

Zdá se, že zajíkání, hromadění protikladů a záporů je nejvznešenější mluvou člověka o Bohu. ...(37)
Mlčet a zajíkat se, takové je před Bohem chování vlastní konečnému duchu. Naznačuje, že v jisté existenci přišlo k moci to, co je nepodmíněné. (38)

(Ladislav Boros: Bůh mezi námi, Signum unitatis, s. (37-38)

+

V podstatě jediným cílem teologie je toto: uvolnit cestu samému Bohu.

(Bl. Edita Stein: Myšlenky a dopisy, Zvon, Praha 1991, 19)