Různé

... vím, komu jsem uvěřil...
(2Tim 1,12=Ekumenický překlad)

+

Věř v Pána Ježíše a budeš spasen.
(Sk 16,31)

+

S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jež ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.
(Kol 2,12=Ekumenický překlad)

+

...Slyšeli jsme o vaší víře v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratřím pro naději zakotvenou v nebesích. Víte o ní, protože i k vám přišlo slovo pravdy, evangelium.
(Kol 1,4-5= Ekumenický překlad)

+

Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.
(Žid 11,1)

+

Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost...
(Řím 4,3-5= Ekumenický překlad)
Abraham - otec naší víry. Uvěřil Bohu a šel podle jeho slova s ním. Vzor pro každou dobu, pro každého věřícího.
/P.Aleš Opatrný, Obnova Božím slovem, str. 73/

+

(Abraham) uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo... Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo... Nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení.
(Řím 4,18-20)

+

Oblečme si víru a lásku jako pancíř /jistotu o BLS/ a naději na spásu jako přílbu. Vždyť nás Bůh neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista.
(1Tes 5,8-9)

+

... Máme naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících.
(1 Tim 4,10)

+

Věřit lži...?
(2Tes 2,11)

+

To je jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali...
(1Jan 3,23)

+

Jen Bůh je má skála a spása, má tvrz, nic mnou nepohne. U Boha je má spása a sláva, má pevná skála: mé útočiště je v Bohu. Lidé doufejte v něho v každé době, před ním vylejte své srdce, Bůh je naše útočiště! Nespoléhejte na násilí...
(Z Žalmu 62 = Bognerův překlad)

+

Co to pomůže, moji milí, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Víra, když se neprojevuje navenek skutky, je sama o sobě mrtvá.
(Jak 2,14-17)

+

V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství.
(Iz 30,15)

+

Bratři, nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Za to, že jste zachráněni, máte co děkovat Boží dobrotě. Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Té záchrany docházíte z Boží dobroty skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši mk dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.
(Ef 2,4-10)

+

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce...
(Žl 108,1)

+

Kdo v něho věří, nebude zahanben.
(Řím 10,11)

+

A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i naše víra.
(1 Kor 15,14)

++

Krátké komentáře:

Mk 4, 35-41
Tato slova jsou výzvou k převrácení našeho chování. Protože věřit Bohu je zpravidla úplně něco jiného, než věřit lidem, zkušenostem, znalostem... Bůh je zcela jiný, než my. A zcela věrný. Jen bláhový člověk uvěří každému a všem. Ale moudrý člověk bude věřit tomu a stavět na tom, co Bůh slíbil, a co ještě dnes člověk nemá v ruce. A bude vypadat jako blázen.
(P.Aleš Opatrný)


+

Jer 17,5-10
Bližní nám mohou být velkou pomocí ve chvíli nouze, ale spoléhat se učíme jen na Boha. Nejenže Bůh na rozdíl od člověka nezklame, ale budu-li spoléhat na člověka, ošidím se o zkušenost víry, že Bůh skrze utrpení dává růst, že na poušti dává rašit novému životu.
(P.Aleš Opatrný)

+

Mt 1,16-24
Do Josefova obyčejného života vstupuje Boží tajemství, připravované od věčnosti. Není snadné ho pochopit, ale je možné ho přijmout. Josef souhlasí s Bohem. Na stejnou cestu jsme zváni i my.
(P.Aleš Opatrný)

+

Jeden z malomocných, když viděl, že je uzdraven se vrátil a mocným hlasem velebil Boha, ...Ježíš mu řekl: Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.
(Lk 17,11-19).
Každý člověk něčím trpí a strádá a chce, aby mu bylo pomoženo. To je nejen pochopitelné, ale je to též v souladu s celým plánem stvoření. Vždyť Bůh stvořil vše dobré a chtěl, aby to bylo dobrým i nadále. Zlo, bolest, poruchy Božího stvoření - to je všechno následek oddělení od Boha, následek hříchu. Cílem pro člověka není bezchybné fungování, odstranění trápení, cílem je až sám Bůh. To, o co tedy vposledku jde, je nalézt Boha. Vtomto evangeliu toho dosáhl právě ten, od koho se to nejméně čekalo: Samařan, cizinec. Člověk, který neměl pravou víru. A přeci - zřejmě člověk, který měl otevřené, ryzí srdce a proto došel k cíli. A dal to najevo - v Ježíši se poklonil Bohu.
(Podle "Nedělní liturgie" - 28. n. v m.)