Různé

Tys můj sklaní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
(Žl 31,4)

+

Bože, veď mě ve své spravedlnosti navzdory těm, kdo proti mě sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou.
(Žl 5,9)

+

Vzpomínám na Hospodinovy činy... Bože, svaté je tvé chování... Ty jsi Bůh, který činí divy... Uzřely tě vody, Bože uzřely tě vody, a zděsily se... Mořem vedla tvá cesta, tvá stezka spoustami vod... Jako stádo jsi vedl svůj národ, Mojžíšovou a Áronovou rukou.
(Žl 77)

+

Pouč mě o své cestě, Hospodine, abych kráčel v tvé pravdě, veď mé srdce, aby se bálo tvého jména.
(Žl 86,11)

+

Dobro jsi prokázal svému služebníku... Nauč mě moudrosti a vědění... Bloudil jsem před svým pokořením, nyní však dbám na tvůj výrok... Nauč mě svým příkazům... Dobře mi, že jsem byl pokřen, abych se naučil tvým příkazům. Lepší je pro mě zákon tvých úst než tisíce ve zlatě a stříbře.
(Žl 119,65-72)

+

Sešli své světlo a svou věrnost: ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stanů.
(Žl 43,3)

+

Ať mě tvůj DOBROTIVÝ DUCH, Bože, VEDE rovným krajem.
(Žl 143, 10).

+

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách.
Stále upírám své oči na Hospodina, vždyž on mé nohy vysvobodí z léčky.
(25,3?.15)

+

Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, dokonal jeho dílo.
(Jan 4,34)
* pokrm - něco co člověka vyživuje, dodává energii
* činění vůle - pokrm pro Ježíše - něco co ho vyživuje, co mu dodává sílu k práci, co je každodenní nutností pro přežití, pro žití, je toi věcí všední, ale i sváteční

+

Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli.
(Žl 14,2)
Bůh má nad-hled, tím pádem má větší i pohled do dálky. Je proto dobré znát Boží pohled na věc v každém rozhodování...

+

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: jistě mluví o pokoji...
(Žl 85)

+

Hospodin činí krok muže pevným,
našel zalíbení v jeho cestě. I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku.
(Žl 37,23-24)

+

Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty, povýší tě a obdržíš zemi...
(Žl 37,34)

+

Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky.
(Tob 4,19)

+

Moudrost se dává člověku poznat
Moudrost září a nevadne, ochotně se dává spatřit těm, kdo ji milují, a najít těm, kdo ji hledají.
Všem, kdo dychtí po jejím poznání, sama vychází vstříc.
Kdo ji hned zrána vyhledá, nebude se namáhat, najde ji sedící u svých dveří.
Přemýšlet o ní je ta pravá rozumnost, a kdo kvůli ní bdí, je brzy bez starosí.
Sama obchází a hledá, kdo jsou jí hodni, na jejich stezkách se jim vlídně ukazuje a v každé myšlence se s nimi setkává.
(Moudr 6,12-16)

+

Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost...
(Řím 4,3-5.Ekumenický překlad)
Abraham - otec naší víry. Uvěřil Bohu a šel podle jeho slova s ním. Vzor pro každou dobu, pro každého věřícího.
/P.Aleš Opatrný/
(Obnova Božím slovem, 97, str. 73/

+

Řekl: "Jestliže opravdu budeš poslouchat Hospodina, svého Boha, dělat, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho přikázáním a dbát na všechna jeho nařízení, nepostihnu tě žádnou nemocí, kterou jsem postihl Egypt. Neboť já jsem Hospodin, já tě uzdravuji."
(Ex 15,29)

++

Krátké komentáře

Mt 1,16-24
Do Josefova obyčejného života vstupuje Boží tajemství, připravované od věčnosti. Není snadné ho pochopit, ale je možné ho přijmout. Josef sohlasí s Bohem. Na stejnou cestu jsme zváni i my.
/P.Aleš Opatrný/

+

Iz 50,4-9
Pro učedníka, který chce pro svého Pána pracovat, se zdá být nejdůležitější síla, vytrvalost, akce - tedy ruce, nohy, ústa. Ale Izajáš mluví kupodivu o "pasivním orgánu" - uchu. Mohu rozjímat o tom, kolik času během dne mluvím a konám a kolik slyším a naslouchám. Ježíš zřejmě naslouchal Otci stále.
/P.Aleš Opatrný/