Různé

Viděl jsem Pána na vysokém a vznešeném trůnu... Nad ním se vznášeli serafové. Jeden volal na druhého: "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy"... Tu jsem zvolal: "Běda mně, je se mnou konec! Vždyť jsem člověk nečistých rtů, mezi lidem nečistých rtů bydlím, a krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima!" Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl rozžhavenáý kámen, který vzal kleštěmi z oltáře. (Tím) se dotkl mých úst a řekl: "Hle, dotklo se to tvých úst, zmizela tvá vina, smyt je tvůj hřích!" Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: "Koho mám poslat, kdo nám půjde?" Řekl jsem: "Zde jsem, mne pošli!"
(Iz 6,1-2.3-8=Bognerův překlad)

+

Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez které nikdo neuvidí Pána.
(Žid 12,14)

+

Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
(Mt 5, 48)

+

Bože svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
(Žl 77)

+

A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá." A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
(Zj 21,1-5.27)

+

Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.
(1 Jan 3,1-3-Ekumenický překlad)

+

Celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista... Jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: 'Buďte svatí, neboť já jsem svatý'.
(1 Petr 1,13-16)

+

"Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 'Mluv k celé pospolitosti Izraelců a řekni jim: Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh jsem svatý.'"
(Lev 19,2)

+

Já jsem Hospodin, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý.
(Lev 11,44).

+

Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme,
(1Tes 3,12)
ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.
(1Tes 3,13)

+

Nemám za to, že jsem již u cíle;...běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu...
(Flp 3,13-14).

+

Je jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi - člověk Ježíš Kristus.
(1 Tim 2,5)

+

Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.
(2 Tim 4,7-8)

+

Pán mi řekl: "Stačí, když máš mou milost, vždyť v slabosti se projeví má síla"... Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.
(2 Kor 12,9-10).

+

Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.
(Flp 4,13)

+

Nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; když však mám jednat, pozoruji, že... jiný zákon mě činí zajatcem zákona hříchu... Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!...
(Řím 7,19-25)

+

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?
(Řím 8,31-32)

+

Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesnírná moc je Boží a není z nás.
(2 Kor 4,7)


++

Krátké komentáře:

Lev 19
Autor zdůrazňuje, že Bůh je svatý a proto také jeho lid je povolán ke svatosti. Výraz "svatý" v hebrejštině znamená něco jako "oddělený". To, co je svaté, je v protikladu k tomu, co je nečisté, nízké, podlé. Propast mezi tím může být překlenuta pouze samotným Bohem, který má moc uvést své stvoření do stavu svatosti. Avšak lidé se musí podílet na Hospodinově posvěcovacím procesu svou spoluprací, postupným "vžíváním se" do Boží svatosti... Požadavky, obsažené v 19. kapitole knihy levitikus a tedy částečně i v dnešním čtení, jsou jen vodítkem, které má Božímu lidu pomoci stát se skutečně svatým, ale důraz stále zůstává v Bohu samotném, jakožto zdroji veškeré svatosti! (Všimněme si opakování "Já jsem Hospodin" za každou skupinou přikázání.) Sami, bez Boha, se lidé nemohou stát svatými - nemohou dojít k naplnění svého života jen vlastními silami.
Důležitám momentem je zde i to, že svatost přichází k lidem ve společenském kontextu. Lidé se stávají svatými, když, vedeni Bohem, slouží potřebám svých bratrů a sester.
(Podle A. Gillese, Lidé smlouvy, str. 114n)