Šašek a král

Dvorního šaška jednou přivolali, aby rozjasnil poslední hodiny umírajícího krále svými žerty a svým humorem. Ale ani jeho nejlepší vtipy a žertíky nevyvolaly na tváři vládce jediný úsměv.

"Proč jste tak smutný, Sire?" zeptal se šašek.
"Protože se mám vydat na cestu," odpověděl král.
"A je ta cesta daleká?"
"Je to ta nejdelší cesta, na kterou jsem se kdy vydal," řekl vladař.

Šašek se rozhlédl po místnosti a zeptal se: "Ale jedeš-li na tak dalekou cestu, jak to, že nejsi připravený? Nevidím zavazadla, šaty ani koně."
"V tom je právě ten problém," odpověděl král. "Tolik jsem se zabýval jinými věcmi, že jsem nenašel čas, abych se na tu cestu připravil - a teď na ni musím sám."
"Tumáš," řekl šašek a sundal si čepici a rolničky, "vezmi si to, protože teď vidím, že jsi ještě větší blázen než já. Jedeš na tak dlouhou cestu nepřipravený a nenapadá tě nic lepšího, než si zavolat mě, abych tě pobavil!"

Se svolením zpracováno podle knihy:
Bůh ukrytý v příbězích, James A. Feehan,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno