Širý prostor (Anselm Grün, OSB)

Je dvojí způsob modlitby: nechat mluvit svůj život před Bohem, vyprávět všechno Bohu a podávat mu všechno, co se ve mně vynoří. A potom nechat stranou všední den, myšlenky a city, a vstoupit do prostoru, v kterém přebývá pouze Bůh. Na tomto místě vycítím, že modlitba je pro mne dobrodiní, osvobození, oddech. Je to širý prostor, do kterého proniknu v modlitbě. Nikdo mě neomezuje. Bůh mě nechává, abych se tam rozšířil, stal se svobodným, opravdovým. Přicházím do styku nejen s Bohem, ale jeho prostřednictvím i se svým pravým jádrem. V Bohu nalézám také nový vztah k sobě. A tam mohu také nově odpovědět na otázku, kdo vlastně jsem.Nejsem jenom ten, kdo je určován svou minulostí, svými vztahy, svou prací, svým osobním cítěním. Nýbrž dotkl se mne Bůh, jsem bezprostředně Boží. Jsem někdo, v kom přebývá sám Bůh. ...V modlitbě se noříme do základu svého života, kterým je pouhá milost, a ne už naše malé "já", které chce všechno podržet. ... Modlitba je cesta do vnitřní pokladnice, do prostoru v nás, kde přebývá Bůh.

(Anselm Grün, OSB: Modlitba jako setkání, Kostelní Vydří Karmelitánské nakl. 1993, s.25)