Smysl minulosti a budoucnost (Henri Boulad)

Výčitka nás orientuje na minulost. lítost se snaží překročit minulost tím, že hledí k budoucnosti. lítost pro nás plánuje budoucnost. ...

Radostná zvěst, kterou Kristus přišel zvěstovat člověku, velká novina, kterou svět očekává, je, že
- vykoupení je možné.
- budoucnost se před námi otevírá
- člověk není uzavřen ve své minulosti,
- člověk není uzavřen ve svém hříchu. ...(123)

Jestliže fakt je uplynulá skutečnost, čin je jejím původem, který neuplynul. Trvá v hloubi mé osobnosti, a proto může být přepracován, předělán, přetvořen. To je lítost.

Lítost je přepracování činu v rovině úmyslu. Jestliže lituji své minulé činnosti, popírám ji a tím moje já, které je u pramene toho činu, přepracovává tuto minulost, aby ji odstranila.

Jiným slovy, smysl minulosti vždycky závisí na budoucnosti. Právě protože je člověk nad časem, není věčně vězněm své minulosti. Otázka tedy není vědět, jaká je naše minulost, ale co chceme udělat z naší minulosti.

/Obraz: Ze starého železa se vytvoří něco nového./(123-24)

…
"Stvoř ve mně, Bože, čisté srdce,
občerstvi mě radostným duchem
dej mi zase slast tvé spásy!" (Ž 5O)

Vykoupení je takovým novým stvořením, radikální změnou podstaty! Bůh nás utváří znovu vlastní rukou, neboť milost člověka proměňuje až do kořenů jeho bytí. Nejen že odklízí všechno zlo a s láskou zahaluje starého člověka, ale říká též:
"Hle, všechno tvořím nové." (Ž 21,5)

To je to nové a skutečně spásné v této zvěsti světu, a proto ji nazýváme radostnou zvěstí, máme povinnost hlásat ji všem lidem.
(Henri Boulad: Všechno je milost, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 171)

…
Naše scestí a bloudění...! Každý z nás zažije jednou fiasko ve svém životě, neexistuje žádný životopis bez těchto ztroskotání. Můžeš svůj životní nezdar označit za katastrofu a dokonce rezignovat, nebo jej pochopíš jako požehnání a výchozí bod pro všechno podstatné. Vyslovená slova, která neměla padnout, jednání, kterého jsme měli raději zanechat, vše to, čeho litujeme a co v nás vyvolává tíhu, neklid, úzkost anebo hořkost, to vše se Bohu představí úplně nově a tak nám to může být k prospěchu. Katastrofy přestávají být katastrofami, chyby už nejsou chybami, pokud věřím, že Tvůrce je schopen všechno proměnit - dokonce zlé a falešné v dobré a správné.
(Henri Boulad: Všechno je milost, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 15O)