Svobodný, ale zodpovědný

"Kdyby snad na všech stranách bylo trochu víc dobré vůle!" Jsme přesvědčeni, že v takovém případě by mnohé ve světě i kolem nás bylo lepší.

Ve vší střízlivosti musíme připustit, že v konkrétním životě není vůle člověka úplně tak svobodná, jak říká teorie. Podléhá řadě omezení. Na druhou stranu se však zdráháme souhlasit s názorem, že člověk je ve všem svém konání "absolutně předurčen" a vždycky poháněn vnějšími vlivy nebo "slepou hrou pudů" (Freud).

V lidském světě nemůže být neomezená osobní svoboda. Svoboda, která má prospívat nejen mně, ale i druhým, není bez vzájemné odpovědnosti myslitelná. Svoboda a odpovědnost patří k sobě jako sourozenci. Odpovědnost nerusí svobodu, pouze jí vymezuje hranice.

Špatně pochopená, "naplno užívaná" svoboda může vést k totální nesvobodě. Člověk může "naprosto svobodně" propadnout alkoholu - a pak už není svobodný, nýbrž závislý. Stejně jako alkoholu nebo jiným návykovým látkám lze propadnout také lidem nebo ideologii. Člověk také může svoji svobodu zneužívat tak, že se z něj stane egoista a tyran, naprosto bezohledný k druhým. Možnosti škodit sobě i druhým jsou nepřeberné. Právě na tomto poli se lidský rozum projevuje nadmíru vynalézavě.

Velký dar svobody tedy pro člověka zároveň znamená riziko a ohrožení. Čím výše člověk stojí, tím hlouběji může spadnout. Svoboda může být stejně jako peníze dobře investována a spravována - pak přináší úroky.

Ano či ne svobodné vůli? Co si myslíte o následujících citátech?
"Definice člověka je být svobodný." (M. Oraison)
"Člověka dělá jeho vůle malým a velkým." (F. Schiller)
"Kde je hodně svobody, tam je hodně omylů" (přísloví)
"Být svobodný znamená mít možnost zvolit, čím otrokem chci být." (Herečka Jeanne Moreau)
"Vnitřní svoboda je chtít to, co bych měl. Vnější svoboda je konat, co chci."
"Každé rozhodné ano zavazuje k mnoha ne."