Kuřátko - vyprávění o strachu

V ohradě žila slepice a okolo ní mnoho kuřátek. Jednoho dne se mezi kuřaty octlo mládě orla. To však o sobě nevědělo, že je orlem. Myslelo si, že je kuřetem, a tak jedlo stejné jídlo jako kuřata, pohybovalo se jako kuřata a létalo také jen jako kuřata, sotva do výšky plotu.

Jednou zpozorovalo, jak nad prostorem, kde žilo s kuřaty, krouží mohutný orel. Podívalo se do výšky a zatoužilo být orlem. Přepadla ho velká sklíčenost, protože bylo jen kuřetem. Ale orel na orlí mládě pohlédl a zavolal na něj: “Vzlétni! Roztáhni křídla a leť! Vždyť ty jsi orel!”

Ale malý orel opověděl: “Ne, ne, já jsem kuře.” A zůstal zarmoucený, obrátil se a odešel za kuřaty. Tak celý svůj život prožil jako slepice, s touhou být orlem. Nikdy si neuvědomil, že orlem byl.
______________________

Přemýšlím, jestli se vás mám zeptat a vyzvat vás, aby zvedli ruce ti, kteří si myslí, že jsou orli…

Ale Bůh nás nestvořil jako kuřata, stvořil nás jako orly. Vložil do nás srdce orla a dal nám všechny schopnosti k tomu, abychom létali. I když se na to podíváme z psychologického hlediska, je jasné, že je v nás mnoho schopností, které nikdy nepoužijeme. Proč? Protože máme strach. Strach, který nás zdržuje od něčeho, co bychom mohli udělat.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Ježíš - lékař těla i duše, Elias Vella,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno