Zbav nás od zlého...

2850
Poslední prosba Otčenáše je také v Ježíšově modlitbě: "Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od zlého" (Jan 17, 15). Týká se každého z nás osobně, ale jsme to vždycky "my", kdo se modlíme ve společenství celé církve a za osvobození celé lidské rodiny. Modlitba Páně nás neustále otevírá k rozměrům ekonomie spásy. Naše vzájemná zapletenost do hříchu a smrti se stává solidaritou v Kristově Těle, ve "společenství svatých".

2851
Zlo v této prosbě není něco abstraktního; označuje naopak osobu satana, zlého ducha, anděla, který se protiví Bohu. "Ďábel" ["dia-bolos"] je ten, který "chce překážet" Božímu úradku a jeho "dílu spásy" dovršenému Kristem.

2852
"Vrah od počátku", "lhář a otec lži" (Jan 8,44), "satan, svůdce celé země" (Zj 12,9) je ten, skrze něhož přišel na svět hřích a smrt a po jehož konečné porážce bude celý vesmír osvobozen "z hříchu a smrti".136 "Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nežije ve hříchu, neboť Syn Boží ho chrání a zlý duch na něho nevloží ruku. Víme, že jsme z Boha, ale celý svět má v moci zlý duch" (1 Jan 5,18- 19).
"Pán, který smazal hřích a odpustil vaše viny, je s to chránit vás a střežit proti nástrahám ďábla, který proti vám bojuje, aby vás nepřekvapil nepřítel, který obyčejně zplodí vinu. Kdo se však svěří Bohu, ten se nebojí ďábla. `Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?' (Řím 8,31)"

2853
Vítězství nad "vládcem světa" (Jan 14,30) bylo dosaženo jednou provždy v hodině, v níž se Ježíš dobrovolně vydal na smrt, aby nám dal svůj život. To je soud nad tímto světem a vládce tohoto světa je "vypuzen ven" (Jan 12,31).138 "Začal pronásledovat ženu",139 ale nemá nad ní žádnou moc: nová Eva, "plná milosti" Ducha svatého, je osvobozena od hříchu a od porušení smrti (neposkvrněné početí, nanebevzetí Matky Boží, Maria vždy panna). "Tu se had na ženu rozlítil a odešel, aby vedl válku proti ostatním z jejího potomstva" (Zj 12,17). A proto Duch a církev prosí: "Přijď, Pane Ježíši" (Zj 22,17.20): jeho příchod nás totiž osvobodí od zlého.

2854
Když prosíme, abychom byli osvobozeni od zlého, modlíme se zároveň o to, abychom byli zbaveni všeho přítomného, minulého i budoucího zla, jehož je ďábel původcem a podněcovatelem. V této poslední prosbě církev přednáší Otci všechnu bídu světa. Církev zároveň s osvobozením od všeho zla, jež doléhá na lidstvo, naléhavě prosí o cenný dar míru a o milost vytrvalého čekání na Kristův návrat. Když se takto modlí, předjímá v pokoře víry sjednocení všech a všeho (rekapitulaci) v tom, který má "klíče od smrti a podsvětí" (Zj 1,18), "ten, který je a který byl a který přijde, Vševládný" (Zj 1,8):140
"Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, a dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem a s nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Spasitele Ježíše Krista."141

2864
V poslední prosbě "ale zbav nás od zlého" křesťan spolu s církví prosí Boha, aby zjevil vítězství, kterého již dosáhl Kristus nad "vládcem tohoto světa", nad satanem, andělem, který se osobně staví na odpor proti Bohu a jeho plánu spásy.