Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katechezi O ctnosti spravedlnosti Zlatá medaile - spravedlnost a pravdivost

Zlatá medaile - spravedlnost a pravdivost

Olympijské hry 1928.

V Amsterodamu stáli proti sobě v šermu jistý Ital a Francouz Gaudin. Bojovalo se o zlatou medaili. Oba muži šermovali jako zběsilí, až se divákům tajil dech. Francouz měl těžkou pozici, protože ho dlouhý Ital o hlavu převyšoval. O to zuřivěji Gaudin útočil a tak se bleskově střídaly útok a obrana.

Náhle se ozvali rozhodčí. Přestávka. Jeden z nich tvrdil, že viděl, jak Ital Francouze zasáhl. V davu to zašumělo. Pokud byl Francouz zasažen, zlatá medaile byla v nedohlednu...
Posléze se rozhodčí ujednotili: „Žádný zásah!“

Diváci vydechli.
Vtom si Francouz strhl masku. Zvedl fleret před prsa do výše, postoupilo krok blíž k rozhodčím a prohlásil: „Je suis touché - jsem zasažen!“
Rozhodčí mluvili v jeho prospěch, ale on jejich soud nepřijal. Pravda pro něj měla větší cenu než nezasloužená zlatá medaile.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy psané životem, Pierre Lefevre,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

Témata: pravdivost Odvaha Pravda příběh, povídka Příběhy, povídky ke katechezi

Související texty k tématu:

"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!