Plody, které my přineseme, neučiní Boha bohatším, nás ale nás učiní šťastnějšími. - archiv citátů

1.1.2017 00:00

Jméno Ježíš

V neděli mezi 1. a 6. lednem (ev. v některý ze všedních dní v tomto datu) se slaví Svátek Nejsvětějšího Jména Ježíš.

Jméno Ježíš pochází z řeckého Jesús, odvozeno z hebrejského Ješua, zkrácené formy Jehošua: „Jahve je záchrana“ – „Bůh zachraňuje“. Dítě zrozené z Panny Marie je nazváno Ježíš, „protože zachrání svůj lid od hříchů“ (Mt 1,21).

Jméno Kristus je odvozeno z řeckého Christos, což je překlad hebrejského mašiah (mesiáš), „pomazaný“.

Spojení obou jmen: "Ježíš Kristus" pak vyjadřuje, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a zároveň pravý člověk přinášející člověku záchranu (spásu).

Nejkratší modlitbou je vzývání Ježíšova jména. Když člověk vysloví slovo Ježíš, dovolává se tím Boha jako * vytržení z nebezpečí * dárce naplněného života * osvobození * vykoupení * spásy * vyléčení * ochrany * vítězství * a * pokoje. Během staletí se pak mezi křesťany vyvinula i tzv. Ježíšova modlitba, která je založena právě na vzývání Jména Ježíš. 

Ježíš slibuje těm, kdo se budou při modlitbě dovolávat jeho jména, že budou vyslyšeni (Mk 16,17-18; Jan 14,13-14 a 16,23-24). Sv. Lukáš dosvědčuje na několika událostech (Lk 9,49; 10,17; Sk 3,1-16 a 4,8-12; 16,16-18) účinnost s vírou spojeného vzývání Ježíšova jména.

 

Ježíš ("Bůh je spása") je Immanuel ("Bůh je s námi“). (srv. Mt 1,21-23)

Ježíš je nejkrásnější ze všech jmen (ze stejnojmenné písně)

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 6.

Jer 20,10-13; Žalm 69; Řím 5,12-15
Mt 10,26-33

Nebojte se! Všimněme si, že Ježíš ví o obavě učedníků a snaží se jí předcházet. Ač se cítí být oproti světu malými, ztracenými, neznalými, není to pro Boha problém. Mnohem podstatnější je poznat, že jsou v Božích očích vzácní! Bůh o nich ví a počítá s nimi. A přeci Pán požaduje, aby sami vynaložili úsilí pro obhajobu a hlásání víry. Uprostřed těchto zkoušek víry se náš vztah s Bohem prověřuje a také prohlubuje. Bez osobní zkušenosti s Boží záchranou je těžké postavit svůj život na Hospodinu a hlásání evangelia už vůbec není věrohodné. Každý dospělý křesťan by tak měl umět sestavit vlastní žalm či vyznání, v němž by děkoval Bohu za situace, kdy ho Pán zachránil.

Zdroj: Nedělní liturgie