22. 4. 2014

Páter boxer - vězeň P. Jan Svatek

Jan Svatek Hroznata v roce 2007 - Foto: Post Bellum

Jan Svatek Hroznata v roce 2007
Foto: Post Bellum

Jan Svatek, katolický kněz, který si za komunismu odpykával 12let za podvracení republiky, byl napaden spoluvězněm. Dostal od něj pěstí do tváře. Kněz ho totiž předtím požádal, aby s ním umyl podlahu. Rozbité brýle kněze pořezaly na tváři a jen zázrakem nepřišel o oko. Kněz, kterého ostatní spoluvězni znali jako mírného pobožného člověka, k překvapení všech agresivního spoluvězně spráskal. V mládí chodil boxovat...  (Se svolením převzato z cyklu Příběhy 20. století). 

Jan Svatek se narodil v roce 1916 ve vesnici Sedlec u Tábora, dnes Sedlec-Prčice. Pochází ze čtyř dětí, on a jeho starší bratr se stali kněžími. Jeho nejmladšího bratra Karla popravili nacisté během povstání 8. května 1945 po špatně zorganizovaném a nepromyšleném pokusu odzbrojit benešovskou jednotku SS. 

„To byl odboj hloupých mladých lidí. Esesáci už odjížděli. Někteří takoví mladí naivkové si chtěli udělat slávu. Začali je odzbrojovat a přitom jednoho důstojníka zastřelili. Načež se sjeli ostatní esesáci z okolních kopců a nařídili vypálit obec. Byl tam výborný kaplan a řekl jim: ,Podívejte se, ti, co to udělali, jsou v lesích, tady zůstali nevinní bezbranní starší lidé. Ani já za to nemůžu, ale jestli chcete, tak já nabízím faru a svůj život.‘ Nezastřelili ho. Mého bratra, který neopustil maminku a sestru se dvěma dětmi, dopadli a musel si spolu s deseti lidmi vykopat hrob. Všichni byli na místě zastřeleni,“ popisuje hrůzu Jan Svatek, kterou zažila jeho rodina na úplném konci války. 

V té době byl Svatek již vysvěceným knězem, který dokončil studium na pražském Arcibiskupském gymnázium přezdívaném „malý seminář“. Shodou okolností se statečný kněz později stal jedním z jeho duchovních vychovatelů u Premonstrátů na pražském Strahově. 

Na gymnáziu Svatek studoval kromě jiného teologii, latinu a řečtinu. Vyučující řeholníci své studenty, připravující se k duchovní službě, nutili hrát fotbal: „Do sportu jsme byli blázni. Gymnázium mělo své fotbalové, volejbalové hřiště, na házenou i tenis. Jezuiti byli výteční lidé,“ pochvaluje si kněz, kterého atletiku a box učili mniši. Říká, že díky své fyzičce bez problémů zvládal vojnu u PTP i kriminál. 

Po gymnáziu vstoupil k Premonstrátům a přijal kněžské svěcení. Vybral si řeholní jméno Hroznata a stal se pedagogem na jedné pražské církevní škole. Se studenty organizoval divadlo, pěvecký sbor, sportovní oddíl. Po válce prošel řadou farností v Nebušicích, Jihlavě, na Žatecku a Ústecku. 

V červnu 1949 vydali biskupové pastýřský list nazývaný „Věřícím v hodině velké zkoušky“. Komunisté tlačili na katolickou církev, usilovali o zestátnění, podporu nového režimu. Biskupové nesouhlasili a napsali, že komunismus je v přímém rozporu s učením církve a povzbudili věřící, aby osvědčili svou věrnost Kristu. 

StB kněžím vyhrožovala perzekucí, pakliže při bohoslužbách pastýřský list přečtou: „Já jsem listy četl, schoval jsem si jich pět v botě, abych je rozdával. Byli jsme prostě listem nadšení,“ vzpomíná Jan Svatek Hroznata, kterému později komunisté odebrali tzv. státní souhlas s duchovní službou. 

Následně obdržel povolávací rozkaz na vojnu, ze které nebyla cesta zpět, dokud velitel neusoudil, že voják je uvědomělým socialistickým občanem. Odvedli ho totiž k trestním Pomocným technickým praporům PTP. To už bylo po dubnové Akci K, během které jeho řeholní bratry zatkli a internovali. Zrušili církevní školy, nemocnice, charitu a další církevní podniky. 

Vojna u PTP se pro pátera Hroznatu stala novou školou i setkáním s nejtvrdší realitou: „Do té doby jsem takové lidi nepotkával. To byla škola života, kterou bych moc přál dnešním kněžím. Jeden byl řezník, druhý hostinský, taková, v dobrém slova smyslu, sebranka. Koukali, kde co zničit, aby režimu uškodili. Byl tam chlap, který když viděl auto, tak mu alespoň propíchal gumy. Toho zatkli a poslali k PTP za rozvrat. Vlez na půdu v domě, kde sídlil národní výbor a z té půdy na soudruhy řval: ‚Blbci, blbci!‘“ směje se Svatek Hroznata. 

Po propuštění z vojny nastoupil do teplické fabriky, kde se na něj nalepili mladíci, podle něj nejspíše spolupracovali s StB, a lákali ho do protikomunistického odboje. Tušil, že se ho snaží do něčeho namočit. Odmítl je. Přišel mu však lístek, že se doma stalo neštěstí a má hned přijet. Netušil, že lístek je policejní provokace. 

Jeho staršího bratra, kněze řeholního jména Eliáš, odsoudili na osmnáct let kriminálu. Na nádraží ho sebrala eskorta StB. Výslechy nechce pamětník detailně popisovat, říká, že prostě na to nerad vzpomíná: „No víte, ono to v nás politických zůstává, je to trochu trpké. Můj bratr, který byl zavřený přede mnou, byl příšerně bit. Po propuštění doma vždycky v noci řval bolestí ze spánku, jak se mu zdálo o výsleších. Áťa Mandl, ten byl z nás nejvíc bit. Spoluvězni vyprávěli, jak tam slyšeli řev. Bolševici měli blbý způsoby. Já už to měl mírnější, dali mi celkem dost, ale to se dalo čekat,“ popisuje Jan Svatek Hroznata, který u soudu dostal 12 let. 

Pět let trestu strávil v Kartouzích, kde pracoval na výrobě skleněných korálků. Zaměstnával je civilní podnik, jehož vedení trvalo i na víkendových směnách: „Na to jsme nehráli, prostě v neděli jsme nepracovali, ať nás přesvědčovali, jak uměli,“ vypráví Svatek Hroznata, který odmítal jako další řeholníci nástup do práce na sváteční den. 

Vzhledem k tomu, že do kriminálu nastoupil v roce 1955, poměry ve věznice se změnily, a to hlavně díky odporu stovek dalších kněží a řeholníků, se kterými se v Kartouzích potkal. Jan Svatek Hroznata nebyl zařazen na kněžské oddělení, ale mezi ostatní vězně, kterým poskytoval duchovní útěchu, zpovědi, společné modlitby a tajné mše. 

Ne každý však mnichy v kriminále snášel: „Byl tam jeden holomek, cvok. Žádal jsem ho, aby umyl podlahu, protože kdyby nebyla umytá, tak bychom byli potrestaní všichni. On to jenom namočil, tak mu říkám, půjč mi to, já to umeju sám. Měl jsem brejle a on mě praštil pěstí do oka. Byl to Slovák, trouba, neuměl to řešit jinak. Tak jsem mu nasekal. Uměl jsem boxovat, tak jsem mu nějakou vrazil. Když takového člověka nesrovnáte, mohl by se mstít, ale když dostane, tak se bojí.“ 

Jan Svatek Hroznata si odseděl pět let, propustili ho na amnestii v roce 1960. Státní souhlas získal až za Dubčeka ke konci 60. let. Do té doby pracoval ve smíchovské fabrice na výrobu naftových motorů. Přes dvacet let působil jako farář v kostele ve Staňkovic u Žatce. Do důchodu odešel ve dvaaosmdesáti a dosloužil jako emeritní kněz ve střešovické farnosti u kostela sv. Norberta v Praze. 

Akce K
O půlnoci ze 13. na 14. dubna 1950 komunistické bezpečnostní složky – StB, SNB, lidové milice přepadly československé kláštery. Mniši a kněží se nebránili. Rozespalí duchovní spořádaně nastoupili do přistavených náklaďáků a autobusů, kterými je odvezli do koncentračních táborů, tzv. internačních klášterů. Během Akce K bylo obsazeno a později zrušeno přes 350 klášterů a řeholních domů. StB zatkla a internovala kolem 2300 kněží a řeholníků. Stovky z nich pak odsoudily ve vykonstruovaných procesech do uranových lágrů a kriminálů, mnozí nastoupili na vojenskou službu k PTP. Na řadě míst se policisté setkali s odporem místních. Když zabírali například církevní školy nebo nemocnice, občané zorganizovali demonstrace. V některých případech došlo ke střetu. Dělo se tak převážně na Slovensku. U kláštera ve Spišském Štvrtoku musela police použit slzný plyn, u soustřeďovacího tábora Podolinec dokonce milicionáři nasadili bajonety a stříleli ostrými proti davu, který se pokusil osvobodit vězněné řeholníky.

Vzpomínky Jana Svatka Hroznaty natočili lidé z Post Bellum 
a najdete je na portálu Paměť národa.
Pakliže je vám Post Bellum sympatické,
staňte se členem Klubu přátel Paměti národa 
a drobnými penězi pomozte jejich práci.

Se svolením převzato z webu Českého rozhlasu



Jan Svatek Hroznata v roce 2007 - Foto: Post Bellum

Jan Svatek Hroznata v roce 2007
Foto: Post Bellum

Čtení z dnešního dne: Úterý 24.10.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21; Lk 12,35-38

Komentář k Lk 12,35-38: Nepříčí se mi v mém aktivismu představa Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy o Něm zkorigovat. Moje služba se tím také změní…

Zdroj: Nedělní liturgie

Rekolekce s biblickými tanci

(20. 10. 2017) Přijeďte si odpočinout a načerpat sil při víkendu biblických a izraelských tanců 27.10. – 29.10. do Rožmitálu...

Pozvánka na Konferenci o evangelizaci

Pozvánka na Konferenci o evangelizaci
(20. 10. 2017) V termínu 10. – 11. listopadu proběhne v olomouckém Regionálním centru druhý ročník Konference o evangelizaci...

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2017) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web...

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19. 10. 2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017 (Kolejní 4,...

Koncert na smrtelné posteli

Koncert na smrtelné posteli
(16. 10. 2017) Řeholní sestra Ann Lynn chodí každý týden do nemocnice v Bronxu a při jedné návštěvě se setkala s dvaadvacetiletou Joy....

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2017) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola