Modlitba otčenáš je souborem oblastí, které by měly zahrnovat naši modlitbu. - archív citátů

Meisner Joachim | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus B)
Zelený čtvrtek - mše se svěcením olejů / Kristus - pramen kněžské služby (J.Meisner)

Kristus - pramen kněžské služby

Kristus - pramen kněžské služby


Kázání v kolínském dómu při mši se svěcením olejů 2000
 

"Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce" (Jan 15,15). Kněz je nejprve přítelem Mistra, teprve potom Božím poslem. Přátelství s Ježíšem je jádrem kněžského života. Pán nejprve povolává k přátelství s ním. Na otázku: "Co byste chtěli?" říkají oni dva první povolaní: "Rabbi ... kde bydlíš?" a odpověď zní: "Pojďte a uvidíte!" (Jan 1,38-39). Žít v přátelství s Ježíšem znamená: být s ním, sdílet s ním jeho úděl, naslouchat jeho slovům a hledět mu do očí jako Mojžíš na poušti: "Hospodin promlouval s Mojžíšem tváří v tvář, jako když člověk rozmlouvá se svým přítelem" (Ex 33,11), stojí doslova v Písmu svatém.

K přátelství patří být Pánu nablízku, tak jako mu byl nablízku Jan během poslední večeře: ležel na Mistrových prsou, byl mu na očích, v přímém kontaktu s ním. Přítel žije v důvěrném vztahu s Mistrem. Přátelství s Ježíšem je předpokladem plodného kněžského působení. Kněz nesmí ztratit svou duši. Ta s ním musí být v jeho službě. Jan nás kněze zve, abychom napodobili jeho polohu při poslední večeři. Položme svou hlavu, často tak stísněnou a stresovanou, na milující Mistrovo srdce. Je to mimochodem Ježíšovo gesto vůči nebeskému Otci, čemu nás tu Jan učí. "Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu" (Jan 1,18). Pán říká: "Znám svoje ovce a moje ovce znají mne" (Jan 10,14). Známe ho opravdu? Jeho plány, záměry a touhy? Slyšíme jeho hlas? Komu patříme?

Kněží jsou pro své přátelství s Pánem přijati do "intimní" církve. K ní patří Maria a evangelista Jan. Marii svěřuje Pán svá tajemství. Jan přijímá na základě Pánových slov na kříži Marii do svého domu. Kristus svěřuje Janovi svou matku. Tady stojí důvěra proti důvěře. V domě kněze musí být prostor pro odkaz Mistra: "To je tvá matka" (Jan 19,27). Maria je ztělesněním té církve, která je zcela přivrácena k Pánu. Proto by se měl byt kněze stát v jistém smyslu mnišskou celou, místem, kde učedník naslouchá hlasu Mistra a rozjímá o přítomnosti Pána.

Tuto mnišskou celu by měl kněz vždy - jako hlemýžď - nosit s sebou, aby i uprostřed aktivity zůstal kontemplativním člověkem. Jak by to mohlo konkrétně vypadat, o tom nám podává přesvědčivý důkaz duchovní deník papeže Jana XXIII. Každodenní slavení eucharistie, každodenní svědomitě vykonaná modlitba breviáře, každodenní rozjímání, každodenní růženec, každodenní obnova předsevzetí z exercicií, každotýdenní zpověď a každoroční duchovní cvičení udělaly z Angela Roncalliho toho, kdo se nám dnes vybaví, když je řeč o papeži Janu XXIII.

Život v přátelství s Kristem, Synem živého Boha, se trochu podobá manželství. Nebudeme-li s ním denně v modlitbě hovořit, pak mu jednoho dne už nebudeme mít co říci. Odcizíme se, a snadno se dopustíme nevěry. Anebo když na něj v rozjímání už nepohlížíme, ztratíme ho z očí, odcizíme se mu, a potom mu rovněž můžeme být při nejbližší příležitosti nevěrní.

"Intimní" církev je spojena pouty lásky. Na kříži nasměroval Pán Mariin pohled od sebe k Janovi. A Janův pohled od sebe k Marii. Jako by přeřezává vertikální pouto Marie a Jana se sebou a vytváří nové spojení, novou spojitost, nový svazek, když tato přeťatá pouta nově svazuje mezi Marií a Janem: "To je tvá matka"-"To je tvůj syn" (Jan 19,27-28). Tak povstává intimní církev a takto trvá dál. Touto kvalitou je třeba se inspirovat, když navazujeme vztahy mezi námi kněžími, mezi jáhny a placenými i dobrovolnými spolupracovnicemi a spolupracovníky v našich farnostech. To by mělo být plodem této hodiny, této mše se svěcením olejů.

Skutečné přátelství trvá vždy až do smrti. Lidová moudrost vi, že "v nouzi poznáš přítele". Jan se svým hlubokým pohledem, když ležel na Ježíšově srdci, získává na Patmosu pronikavý pohled do dáli, který vložil do knihy Zjevení. Přátelství s Kristem přináší ovoce, svědčíme-li o Kristu.

Tady ožívá před mým duchovním zrakem svědectví svatého kněze Jana Sarkandra, který byl teprve v roce 1995 svatořečen papežem Janem Pavlem II. V době reformace byl krutě mučen nepřáteli církve a nakonec uvězněn v Olomouci. Zůstal mu jen breviář, který však nemohl svýma zlomenýma rukama ani držet, ani obracet. Stáhl tuto kněžskou knihu ústy ke svým nohám a modlil se z ní, přičemž jednotlivé listy otáčel jazykem. Přátelství učedníka s Mistrem, které se i v mučení osvědčilo denní modlitbou breviáře, udělalo ze svatého Jana Sarkandra svědka, jenž pomohl mnoha kněžím v nedávné minulosti, aby ani během dlouholetých nucených prací nebo v civilním povolání neztratili své kněžské charizma.

Mnoho litevských kněží, kteří byli po desetiletí ve vyhnanství na Sibiři, mi vyprávělo, že tamějšímu otrockému životu vtiskli duchovní strukturu, když si týden rozdělili podle votivních mší na jednotlivé dny takto:
v pondělí o Nejsvětější Trojici,
v úterý o svatých andělech,
ve středu o svatém Josefu,
ve čtvrtek o eucharistii,
v pátek o svatém kříži,
v sobotu o Panně Marii.

Práce pod zemí v dolech nebo na zemi v lesích se tak stala prací učedníka v přátelství s Mistrem, ve společenství intimní církve. Jako odcházel Ježíš po setkáních s lidmi do samoty, aby se modlil, avšak lidé za ním chodili a hledali ho, aby ho slyšeli, tak byli a jsou tito mužové do dneška vyhledávanými duchovními, protože byli a jsou věrnými a opravdovými kněžími.

Přátelství s Ježíšem je jádrem našeho kněžství. Mohutnost a čistota řeky závisí na jejím spojení s pramenem. Existuje-li, pak zůstává dost nosná pro nákladní lodě i dost dynamická pro elektrárny. Čistota a síla našeho kněžského svědectví závisí na našem přátelství s Kristem, které je pramenem naší služby. Pak nás nebude drtit, že jsme neúspěšní, ani skličovat, že jsme jakoby zbyteční. Nezapomeňme na to, co se zpívalo při našem kněžském svěcení: "Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce" (Jan 15,15). Mít Ježíše za přítele - to stačí. To je a zůstává jedinou jistotou, kterou může biskup dát svým kněžím pro naplněný život.


Ukázka z knihy On jde před vámi, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Čtení z dnešního dne: Úterý 21.8.

Ez 28,1-10 ; Mt 19,23-30

Komentář k Ez 28,1-10 : V minulém století máme mnoho důkazů pravdivosti tohoto varování. Vždy špatně dopadne, když se lidé pyšně prohlásí Bohem! Platí to ovšem i pro mě a v maličkostech…

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťanský festival UNITED v závěru prázdnin ve Vsetíně

Křesťanský festival UNITED v závěru prázdnin ve Vsetíně
(20. 8. 2018) Centrum města Vsetín bude od čtvrtka 23. 8. do soboty 25. 8. 2018 dějištěm osmého ročníku multižánrového křesťanského...

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy

21.8.1968 Komunismus = ´bratrství´s kulometem u hlavy
(19. 8. 2018) 21.8.1968 vtrhly komunistické armády do tehdejšího Československa... Komunistické ideje mohou být líbivé a lákavé, ale...

Tip na mariánskou pouť: Maková Hora

Tip na mariánskou pouť: Maková Hora
(15. 8. 2018) Při příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie upozoňuejeme na krásné a ne příliš známé poutní místo Maková Hora

Modlitba v době sucha

Modlitba v době sucha
(14. 8. 2018) Já přec vím, že Hospodin je velký, náš Pán je nade všechny bohy. Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i...

Svatý Maxmilián Maria Kolbe (svátek 14.8.)

(13. 8. 2018) "Nenávist není tvůrčí síla, jenom láska je tvůrčí síla..." (odkaz na kna.cz)

15.8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

(13. 8. 2018) K čemu nám slouží tento svátek?