Lev XIV. papež | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus A)
1. neděle postní - A / Angelus - papež Lev XIV. (Vytvořme prostor pro ticho, vypněme smartphony)

Dnes, na první neděli postní, nám evangelium vypráví, jak Ježíš, veden Duchem, odchází na poušť a je pokoušen ďáblem (srov. Mt 4, 1-11). Po čtyřicetidenním postu zakouší tíhu svého lidství – na fyzické úrovni hlad a na morální úrovni pokušení ďábla. Cítí stejnou únavu, jakou všichni zakoušíme na své cestě, a ve své schopnosti odolat démonovi, nám ukazuje, jak překonávat jeho klamy a úskoky.

Liturgie nás prostřednictvím tohoto Slova života vybízí, abychom postní dobu vnímali jako zářivou cestu, na níž můžeme skrze modlitbu, půst a almužnu obnovit svou spolupráci s Pánem na uskutečnění našeho života jako jedinečného a mistrovského díla. Jde o to, abychom Jemu dovolili odstranit skvrny a uzdravit rány, které hřích mohl způsobit v našem životě, a snažili se, aby náš život rozkvetl v celé své kráse až k plnosti lásky – jedinému zdroji skutečného štěstí.

Samozřejmě je to náročná cesta a hrozí, že se necháme odradit nebo svést méně náročnými cestami k uspokojení, jako je bohatství, sláva a moc (srov. Mt 4, 3-8). Tato pokušení, kterým čelil i Ježíš, jsou však jen ubohými náhražkami radosti, pro kterou jsme stvořeni, a nakonec nás nevyhnutelně a neustále zanechávají hluboce nespokojené, neklidné a prázdné.

Proto sv. Pavel VI. učil, že pokání v žádném případě neochuzuje naše lidství, nýbrž obohacuje ho, očišťuje a posiluje v jeho směřování k horizontu, jehož konečným cílem je „abychom více milovali Boha a zcela se mu odevzdali“ (Apoštolská konstituce Paenitemini, 17. února 1996, I). Pokání nám totiž dává vědomí našich omezení a zároveň nám dává sílu překonávat je a žít s Boží pomocí ve stále silnější jednotě s Ním a navzájem mezi sebou.

V tomto čase milosti praktikujme pokání velkodušně, spolu s modlitbou a skutky milosrdenství – vytvořme prostor pro ticho; vypněme televizi, rádia a smartphony.

Rozjímejme nad Božím slovem, přistupujme ke svátostem; naslouchejme hlasu Ducha Svatého, který k nám promlouvá v srdci, a naslouchejme si navzájem, v rodinách, v pracovním prostředí, v komunitách. Věnujme čas osamělým lidem, zejména starším, chudým a nemocným. Vzdejme se toho, co je zbytečné, a o to, co ušetříme, se rozdělme s těmi, kterým chybí to, co je nezbytné. Potom – jak říká sv. Augustin – „naše modlitba prožívaná v pokoře a lásce – skrze půst a almužnu, skrze umírněnost a odpuštění, skrze rozdávání dobra a neodplácení zlem, skrze odvracení se od zla a konání dobra“ (Sermo 206, 3), dosáhne Nebes a přinese nám pokoj.

Svěřme svou postní cestu Panně Marii, Matce, která nepřestává doprovázet své děti ve zkouškách.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Autor: Lev XIV. papež

Témata: almužna, sdílení, dělení se, solidarita kázání, homilie Milosrdenství naslouchání Pokušení Půst

Gal 3,1-5;

Komentář k Lk 11,5-13: Po Ježíšově povzbuzení si musím uvědomit rozdíl mezi modlitbou nevyplněnou a nevyslyšenou. On totiž často dává věci jiné, na jiná místa a v jiný čas…