Život s Bohem nás má učinit otevřenými pro naši původní krásu,  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
18. nvlm / Angelus - papež František

Evangelium této neděle nám prezentuje zázračné rozmnožení chlebů (srov. Mt 14,13-21). Jeho dějištěm je opuštěné místo, kam se Ježíš odebral se svými učedníky. Lidé se však vydali za Ním, aby Mu naslouchali a nechali se od Něho uzdravit. Jeho slova a gesta totiž uzdravují a dodávají naději. Když se den nachýlil, a zástupy lidí byly stále na místě, učedníci, praktičtí muži, vybízejí Ježíše, aby je rozpustil a mohli si tak jít někam opatřit jídlo. On jim však odpoví: »Vy jim dejte najíst« (v. 16). Představme si, jak se asi učedníci zatvářili! Ježíš dobře ví, co se chystá udělat, ale chce změnit jejich postoj, aby neříkali „rozpusť je, ať se o sebe postarají“, nýbrž ptali se „co nám nabízí Prozřetelnost ke sdílení“. To jsou dva opačné postoje. Ježíš je chce přivést k tomu druhému postoji. Ježíš chce touto situací svoje včerejší a dnešní přátele vychovat k Boží logice. A co je Boží logika, kterou zde vidíme? Je to logika starosti o druhé. Není to logika omývání si rukou, odvracení pohledu jinam, nýbrž logika starosti o druhé. Výraz „ať se o sebe postarají“ do křesťanského slovníku nepatří.

Jakmile jeden z Dvanácti realisticky odpoví: »Máme tady jenom pět chlebů a dvě ryby!«, Ježíš řekne: »Přineste mi je sem« (vv.17-18). Vezme jídlo do rukou, vzhlédne k nebi, požehná, láme a rozdává po kouscích učedníkům, aby je podávali. A oněch chlebů a ryb neubývá, stačí pro několik tisíc lidí a ještě přebývá.

Tímto gestem Ježíš projevuje svoji moc. Nikoli však okázale, nýbrž ve znamení milosrdné  lásky, velkodušnosti Boha Otce vůči svým znaveným a potřebným dětem. Bůh je pohroužen do života svého lidu, chápe lidské vysílení a omezení, avšal nedovolí, aby někdo strádal nebo zemdlel. Dává obživu svým Slovem i hojný pokrm k obživě.

Toto evangelní vyprávění lez vnímat také jako odkaz na eucharistii, zejména tam, kde je řeč o žehnání, lámání, dávání učedníkům a rozdávání lidem (v. 19). Za zmínku strojí těsná spojitost mezi eucharistickým chlebem, pokrmem pro život věčný, a vezdejším chlebem, potřebným k pozemskému životu. Dříve než Ježíš obětuje sebe Otci jako Chléb spásy, stará se o pokrm těch, kteří jej následují a kteří se jen proto, aby mohli být s Ním, zapomněli postarat o sebe. Někdy se duch a hmota dostanou do protikladu, ale ve skutečnosti je spiritualismus stejně jako materialismus Bibli cizí.

Soucit a něha, kterou Ježíš projevil zástupům, není sentimentalismus, nýbrž konkrétní projev lásky, jež se stará o potřeby druhých lidí. Jsme povoláni přistupovat k eucharistickému stolu se stejnými postoji jako Ježíš: se soucitem s těmi, kdo jsou v nouzi. Dnešní evangelium říká, že Ježíšovi bylo líto lidí, když spatřil, že jsou v nouzi. Bylo mu jich líto. Soucit není pouze hmatatelný úkaz, nýbrž utrpení prožité s druhými, obtížení se jejich bolestmi. Možná nám prospěje se ptát, zda zakouším soucit, když čtu zprávy o válkách, hladu, pandemii, a spoustu jiného... Je mi líto oněch lidí? Je mi líto lidí, kteří jsou poblíž mne? Jsem schopen trpět spolu s nimi anebo odvracím pohled jinam, „ať se o sebe postarají“. Nezapomínejme tedy na soucit, který je důvěrou v prozřetelnou Otcovu lásku a výrazem odvahy dělit se.

Nejsvětější Maria ať nám pomáhá jít cestou, kterou nám v dnešním evangeliu ukazuje Pán. Je to cesta bratrství, jež je zásadní pro vyrovnání se s chudobou a utrpením tohoto světa zvláště v této vážné chvíli a jež nás dovádí za tento svět, protože je cestou, která začíná v Bohu a v Bohu končí.

 

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Úterý 19. 3., slavnost sv. Josefa

1. čtení 2 Sam 7,4-5a.12-14a.16; Evangelium Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a

Komentář k Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a: Spravedlivý muž, který svou snoubenku nechtěl vystavit pohaně. Kéž se podobně ujímá těch, kdo jsou ohroženi, kéž se zastává Kristovy církve, kde je pronásledována. V jeho postoji jej chci napodobovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Květná neděle

Květná neděle
(18. 3. 2024) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Inaugurace papeže Františka 19. 3. 2013 a svatý Josef

(18. 3. 2024) Papež František je ctitelem svatého Josefa. Pochází z farnosti sv. Josefa, v kostele sv. Josefa zaslechl osobní Boží…

Svatý Josef (svátek 19.3.)

(17. 3. 2024) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

(16. 3. 2024) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2024) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem

Kvůli svému postnímu kázání 12. března 1943 byl zatčen gestapem
(11. 3. 2024) Německý kněz Richard HENKES, který působil v Sudetech a českém pohraničí, vystupoval ostře kriticky vůči nacistické…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.