Jdu-li s tebou, můj Bože, půjdu kamkoliv chceš... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
18. nvlm / Angelus - papež František

Evangelium této neděle nám prezentuje zázračné rozmnožení chlebů (srov. Mt 14,13-21). Jeho dějištěm je opuštěné místo, kam se Ježíš odebral se svými učedníky. Lidé se však vydali za Ním, aby Mu naslouchali a nechali se od Něho uzdravit. Jeho slova a gesta totiž uzdravují a dodávají naději. Když se den nachýlil, a zástupy lidí byly stále na místě, učedníci, praktičtí muži, vybízejí Ježíše, aby je rozpustil a mohli si tak jít někam opatřit jídlo. On jim však odpoví: »Vy jim dejte najíst« (v. 16). Představme si, jak se asi učedníci zatvářili! Ježíš dobře ví, co se chystá udělat, ale chce změnit jejich postoj, aby neříkali „rozpusť je, ať se o sebe postarají“, nýbrž ptali se „co nám nabízí Prozřetelnost ke sdílení“. To jsou dva opačné postoje. Ježíš je chce přivést k tomu druhému postoji. Ježíš chce touto situací svoje včerejší a dnešní přátele vychovat k Boží logice. A co je Boží logika, kterou zde vidíme? Je to logika starosti o druhé. Není to logika omývání si rukou, odvracení pohledu jinam, nýbrž logika starosti o druhé. Výraz „ať se o sebe postarají“ do křesťanského slovníku nepatří.

Jakmile jeden z Dvanácti realisticky odpoví: »Máme tady jenom pět chlebů a dvě ryby!«, Ježíš řekne: »Přineste mi je sem« (vv.17-18). Vezme jídlo do rukou, vzhlédne k nebi, požehná, láme a rozdává po kouscích učedníkům, aby je podávali. A oněch chlebů a ryb neubývá, stačí pro několik tisíc lidí a ještě přebývá.

Tímto gestem Ježíš projevuje svoji moc. Nikoli však okázale, nýbrž ve znamení milosrdné  lásky, velkodušnosti Boha Otce vůči svým znaveným a potřebným dětem. Bůh je pohroužen do života svého lidu, chápe lidské vysílení a omezení, avšal nedovolí, aby někdo strádal nebo zemdlel. Dává obživu svým Slovem i hojný pokrm k obživě.

Toto evangelní vyprávění lez vnímat také jako odkaz na eucharistii, zejména tam, kde je řeč o žehnání, lámání, dávání učedníkům a rozdávání lidem (v. 19). Za zmínku strojí těsná spojitost mezi eucharistickým chlebem, pokrmem pro život věčný, a vezdejším chlebem, potřebným k pozemskému životu. Dříve než Ježíš obětuje sebe Otci jako Chléb spásy, stará se o pokrm těch, kteří jej následují a kteří se jen proto, aby mohli být s Ním, zapomněli postarat o sebe. Někdy se duch a hmota dostanou do protikladu, ale ve skutečnosti je spiritualismus stejně jako materialismus Bibli cizí.

Soucit a něha, kterou Ježíš projevil zástupům, není sentimentalismus, nýbrž konkrétní projev lásky, jež se stará o potřeby druhých lidí. Jsme povoláni přistupovat k eucharistickému stolu se stejnými postoji jako Ježíš: se soucitem s těmi, kdo jsou v nouzi. Dnešní evangelium říká, že Ježíšovi bylo líto lidí, když spatřil, že jsou v nouzi. Bylo mu jich líto. Soucit není pouze hmatatelný úkaz, nýbrž utrpení prožité s druhými, obtížení se jejich bolestmi. Možná nám prospěje se ptát, zda zakouším soucit, když čtu zprávy o válkách, hladu, pandemii, a spoustu jiného... Je mi líto oněch lidí? Je mi líto lidí, kteří jsou poblíž mne? Jsem schopen trpět spolu s nimi anebo odvracím pohled jinam, „ať se o sebe postarají“. Nezapomínejme tedy na soucit, který je důvěrou v prozřetelnou Otcovu lásku a výrazem odvahy dělit se.

Nejsvětější Maria ať nám pomáhá jít cestou, kterou nám v dnešním evangeliu ukazuje Pán. Je to cesta bratrství, jež je zásadní pro vyrovnání se s chudobou a utrpením tohoto světa zvláště v této vážné chvíli a jež nás dovádí za tento svět, protože je cestou, která začíná v Bohu a v Bohu končí.

 

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Sam 3,3b-10.19; Žalm 40; 1 Kor 6,13c-15a.17-20
Jan 1,35-42

Můžeme dnes obdivovat pokoru Křtitele, který „své“ učedníky nasměroval na Krista. Ale především sledujeme samotného Ježíše, který povolává učedníky. Pro každého je povolání specifické. Nelze však nevidět, že poznání Krista rozběhlo řetězec událostí a vyvolalo další zájem. Slovo hlásat mnohým nahání obavy, že to neumí, nezvládnou. Ondřej však nevěděl o Ježíši skoro nic a přeci bylo jeho svědectví důležité. Je rozdíl mezi odbornou teologickou přednáškou a osobním svědectvím. Každý z nás může mluvit o tom, co on sám s Bohem zažil, a nabídnout ostatním, aby se sami přesvědčili, kdo Ježíš je.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2021) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2021) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2021) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno…

Nechte se očkovat, vybízí papež František

Nechte se očkovat, vybízí papež František
(12. 1. 2021) Lhostejnost je ničivá...

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2021) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2021) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)

TV dokument o Adolfu Kajprovi SJ (online)
(8. 1. 2021) Mučedník se smíchem na rtech (odkaz).

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe

Vánoční koncert Gen Rossso na TV Noe
(6. 1. 2021) Gen Rosso se vrací do Česka na TV Noe, která v sobotu 9. ledna v 21.45 bude ze záznamu…

Diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa Kajpra SJ byla ukončena

(6. 1. 2021) V pondělí 4. 1. 2021 byla v pražském kostele sv. Ignáce ukončena diecézní fáze beatifikačního procesu P. Adolfa…