papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
2. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (O neslýchané novosti Boha, který obětuje vlastního Syna)

Tato druhá neděle v mezidobí navazuje na Zjevení a Křest Páně. Evangelium (Jan 1,29-34) totiž ještě jednou mluví o tom, jak se Ježíš ukázal. Poté, co byl pokřtěn v řece Jordánu, byl posvěcen Duchem svatým, který na něj sestoupil, a Otcův hlas jej prohlásil Božím synem (Mt 3,16-17 a par.) Evangelista Jan na rozdíl od třech dalších nepopisuje tuto událost, nýbrž předkládá svědectví Jana Křtitele, který byl Kristovým prvním svědkem. Bůh jej k tomu povolal a připravil jej na to.

Křtitel nemůže zadržet nutkavou touhu po tom, aby vydal svědectví o Ježíši, a prohlašuje: „Já jsem to viděl a dosvědčuji“ (v. 34). Jan spatřil cosi ohromujícího – tedy milovaného Božího Syna, solidárního s hříšníky – a Duch svatý mu dal poznat tuto neslýchanou a skutečně převratnou novinu. Zatímco totiž ve všech náboženstvích člověk obětuje Bohu, v Ježíšově příchodu obětuje Bůh vlastního Syna, aby zachránil lidstvo. Jan projevuje svůj údiv a zároveň souhlas s touto novostí, kterou Ježíš přinesl, výstižným výrokem, který opakujeme při každé mši: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa!“ (v. 29).

Svědectví Jana Křtitele nás vybízí k ustavičně novým začátkům na naší pouti víry. Vyjděme z Ježíše Krista, Beránka plného milosrdenství, jehož za nás Otec vydal. Dejme se nově překvapit volbou Boha, který se postavil na naši stranu, rozhodl se pro soudržnost s námi, hříšníky, a pro spásu světa od veškerého zla tím, že je vezme na sebe.

Naučme se jako Jan Křtitel nepředpokládat, že bychom snad už Ježíše znali a všechno o něm věděli (srov. v. 31). Není tomu tak. Useberme se nad evangeliem a třeba při tom kontemplujme Kristovu ikonu, jeho Svatou tvář. Nazírejme ji očima a ještě více srdcem a dejme se poučit Duchem, který v našem nitru říká: To je On! Je to Boží Syn, učiněný beránkem, obětovaný z lásky. On, jedině On nesl hříchy, trpěl za ně, odčinil je. Hříchy každého z nás, hříchy světa a také mé hříchy. Všechny. Vzal je na sebe a nám je odňal, abychom konečně byli svobodní a neotročili zlu. Ano, jsme dosud nebohými hříšníky, avšak nikoli otroky. Nikoli otroky, nýbrž dětmi, Božími dětmi!

Kéž nám Panna Maria vyprosí sílu, abychom vydávali svědectví o jejím Synu, Ježíši, a hlásali jej radostně životem, vysvobozeným ze zla, a slovem plným žasnoucí a uznalé víry.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Úterý 13. 1. 2026, Úterý 1. týdne v mezidobí

1 Sam 1,9-20;

Komentář k 1 Sam 1,9-20 : Kéž i já dovedu vylévat své srdce před Hospodinem. On bude se mnou nejen v těžkých chvílích. A „postaví mě na nohy“.

Zdroj: Nedělní liturgie

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty
(13. 1. 2026) Etty Hillesum (1914–1943) byla mladá žena z Nizozemska, která studovala práva i psychologii a během druhé světové…

Filipov – poutní místo, kam se putuje za tmy (13.1.)

Filipov – poutní místo, kam se putuje za tmy (13.1.)
(11. 1. 2026) Na samém severu Čech, ve Šluknovském výběžku těsně na hranici s Německem, leží nenápadná osada Filipov, dnes…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…