papež František | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus C)
3. neděle postní - C / Angelus - papež František (Možnost obrácení není neomezená)

Evangelium této třetí neděle postní (srov. Lk 13,1-9) k nám promlouvá o Božím slitování a našem obrácení. Ježíš vypráví podobenství o neplodném fíkovníku. Jeden člověk zasadil na svojí vinici fíkovník a s velkou důvěrou se každé léto chodil dívat, zda nese ovoce, které však nenašel, protože strom nerodil. Po tři roky se opakující zklamání jej přimělo k rozhodnutí porazit ho a zasadit jiný. Zavolá tedy vinaře, kterému sdělí svoji nespokojenost, a poručí mu, aby strom vyťal, protože zbytečně zabírá půdu. Vinař však žádá pána, aby měl strpení a požádá jej, aby mu dal ještě rok, během něhož se bude o strom pečlivěji starat, aby přinesl ovoce. Takové je podobenství. Co znamená? Co představují jednotlivé postavy?

Pán vinice znázorňuje Boha Otce a vinař je obrazem Ježíše, zatímco fíkovník je symbolem netečného a zplanělého lidstva. Ježíš se u Otce za lidstvo přimlouvá – a to nepřetržitě – a prosí, ať ještě počká, dá mu čas, aby mohl přinést plody lásky a spravedlnosti. Fíkovník, který chce v podobenství pán vytnout, je výrazem neplodnosti, neschopnosti darovat a prokazovat dobro. Je symbolem toho, kdo žije sám pro sebe, v sytosti a klidu, uvelebený ve svém pohodlí, neschopen obrátit pohled a srdce k těm, kdo jsou vedle něho a strádají, trpí chudobou a nouzí. Proti tomuto sobeckému a duchovně neplodnému postoji se staví velká vinařova láska k fíkovníku. Přiměje pána čekat, má trpělivost, sám dovede čekat a věnuje mu svůj čas a svoji práci. Slibuje pánu, že bude nuznému stromu věnovat zvláštní péči.

Tento vinařův rys je projevem slitování Boha, který nám dává čas na obrácení. Všichni potřebujeme obrácení, vykročení vpřed a doprovod Božího strpení a slitování. Navzdory neplodnosti, kterou se někdy vyznačuje náš život, má Bůh trpělivost a dává nám možnost změnit se a činit pokroky na cestě dobra. Vyprošená lhůta udělená v očekávání, že strom nakonec přinese ovoce, ukazuje rovněž na naléhavost obrácení. Vinař říká pánu: »Nech ho ještě tento rok« (v.8). Možnost obrácení není neomezená, a proto je nezbytné hned se jí chopit, jinak by byla ztracena navždy. Můžeme v této postní době přemýšlet, co udělat pro větší přiblížení se Pánu, pro obrácení a vytnutí toho, co zplanělo. Někoho napadne: „Ne, já počkám až na příští rok“. Budeš však příští postní dobu ještě naživu? Přemýšlejme dnes každý z nás: co musím učinit tváří v tvář tomuto Božímu slitování, Bohu, který mne očekává a stále mi odpouští? Co mám učinit? Můžeme se úkonem zasvěcení cele svěřit Božímu milosrdenství, ale bez zneužívání. Nesmíme ospravedlňovat duchovní lenost, nýbrž posilovat svoje nasazení a pohotově na toto slitování odpovídat upřímností srdce.

V postní době nás Pán vybízí k obrácení. Každý z nás musí toto volání vnímat, napravit v něčem svůj život, své smýšlení, jednání a vztahy k bližním. Současně máme napodobovat strpení Boha, který důvěřuje ve schopnost všech „vstát“ a dát se znovu na cestu. Bůh je Otec. Nezháší, nýbrž sleduje a stará se o slabý plamen, aby zesílil a vnášel do společenství lásku.

Panna Maria ať nám pomáhá prožívat tyto dny příprav na Velikonoce jako období duchovní obnovy a důvěřivé otevřenosti Boží milosti a Božímu milosrdenství.