papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
3. neděle adventní - C / Angelus - papež František (Proměňme víru v konkrétní činy)

Evangelium dnešní liturgie, třetí neděle adventní, nám představuje různé skupiny lidí - zástupy, celníky a vojáky -, kteří jsou zasaženi kázáním Jana Křtitele a pak se ho ptají: "Co máme dělat?". (Lk 3,10). Co máme dělat? To je otázka, kterou si kladou. U této otázky se trochu zastavme.

Nevychází z pocitu povinnosti. Je to spíše srdce zasažené Pánem, je to nadšení z jeho příchodu, které vede člověka k tomu, aby si řekl: Co máme dělat? Jan pak říká: "Pán je blízko. Co máme dělat?" Vezměme si příklad: myslíme si, že nás přijde navštívit milovaná osoba. Těšíme se na ni s radostí a netrpělivostí. Abychom ji náležitě přivítali, uklidíme dům, připravíme co nejlepší jídlo, možná dárek... Zkrátka, dáme si práci. Tak je to s Pánem, radost z jeho příchodu nás nutí říkat si: Co budeme dělat? Bůh však tuto otázku posouvá na vyšší úroveň: Co mám dělat se svým životem? K čemu jsem povolán? Co mě naplňuje?

Evangelium nám touto otázkou připomíná něco důležitého: život má pro nás úkol. Život není nesmyslný, není ponechán náhodě. Ne! Je to dar, který nám Pán dává a říká nám: objevte, kdo jste, a pracujte na uskutečnění snu, kterým je váš život! Každý z nás - nezapomínejme - je posláním, které je třeba naplnit. Nebojme se tedy ptát Pána: Co mám dělat? Opakujme mu často tuto otázku. Objevuje se i v Bibli: ve Skutcích apoštolů někteří lidé, kteří naslouchali Petrovu oznámení o Ježíšově vzkříšení, "pocítili, že byli zasaženi u srdce, a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: Co máme dělat?" (2,37). Ptejme se také sami sebe: Co je dobré udělat pro mě a pro mé bratry a sestry? Jak mohu přispět? Jak mohu přispět k dobru církve, k dobru společnosti? Právě k tomu slouží adventní doba: abychom se zastavili a položili si otázku, jak se připravit na Vánoce. Jsme zaneprázdněni tolika přípravami, dárky a věcmi, které jdou kolem, ale ptejme se sami sebe, co dělat pro Ježíše a pro druhé! Co máme dělat?

Po otázce "co máme dělat?" následují v evangeliu odpovědi Jana Křtitele, které jsou pro každou skupinu jiné. Jan doporučuje těm, kdo mají dvě tuniky, aby se rozdělili s těmi, kdo nemají žádnou; celníkům, kteří vybírají daně, říká: "Nežádejte nic víc, než co vám bylo uloženo" (Lk 3,13); a vojákům: "S nikým nezacházejte špatně a od nikoho nic nevymáhejte" (v. 14). Každému z nich je určeno konkrétní slovo týkající se skutečné životní situace. Z toho plyne cenné poučení: víra se ztělesňuje v konkrétním životě. Není to abstraktní teorie. Víra není abstraktní teorie, zobecněná teorie - ne! - víra se dotýká těla a proměňuje život každého člověka. Zamysleme se nad konkrétností naší víry. Já, moje víra: je to něco abstraktního, nebo konkrétního? Nesu ji dál ve službě druhým, v pomoci?

A tak si na závěr položme otázku: Co mohu konkrétně udělat? V těchto předvánočních dnech. Jak se mohu podílet? Dejme si konkrétní závazek, třeba i malý, který odpovídá naší životní situaci, a splňme ho, abychom se připravili na letošní Vánoce. Například: mohu zavolat osamělému člověku, navštívit starého nebo nemocného člověka, udělat něco pro službu chudým, potřebným. A znovu: možná musím požádat o odpuštění, odpustit, vyjasnit situaci, vyrovnat dluh. Možná jsem zanedbával modlitbu a po tak dlouhé době je čas obrátit se na Pána s prosbou o odpuštění. Bratři a sestry, najděme něco konkrétního a udělejme to! Kéž nám pomůže Panna Maria, v jejímž lůně se Bůh stal tělem.