Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Advent (cyklus A)
4. neděle adventní / Angelus - papež František (Josef plně důvěřuje Marii a svěřuje se Bohu)

V této čtvrté a poslední adventní neděli nás evangelium přivádí k Narození Páně prostřednictvím zkušenosti svatého Josefa, zdánlivě druhořadé postavy, v jejímž postoji se však skrývá veškerá křesťanská moudrost. On, spolu s Janem Křtitelem a Marií, je jednou z postav, které nám představuje adventní liturgie a z nichž je nejméně nápadná. Nekáže, nemluví, ale snaží se plnit Boží vůli v evangelním stylu a v duchu blahoslavenství. Zamysleme se: »Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království« (Mt 5,3). A Josef je chudý, protože žije podstatou, pracuje a žije z práce. Je to typická chudoba těch, kteří si uvědomují, že ve všem závisejí na Bohu a skládají v Něho svoji důvěru.

Dnešní evangelium nám prezentuje situaci, která působí rozpaky a smíšené pocity. Josef a Maria jsou snoubenci a dosud spolu nebydlí. Ona však čeká dítě díky Bohu. Josef je v důsledku tohoto překvapení pochopitelně zmaten, ale namísto impulsivní a odvetné reakce, jež by byla normální a zákonná, hledá řešení, které by respektovalo důstojnost a integritu jeho milované Marie. Říká to evangelium: »Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít« (Mt 5,19). Josef totiž dobře věděl, že kdyby svoji snoubenku veřejně obvinil, musela by nést těžké následky, dokonce smrt. Plně však důvěřuje Marii, kterou si vybral za manželku. Nechápe, ale hledá jiné východisko.

Tato nevysvětlitelná situace jej přiměje k přehodnocení jejich svazku. Za velké bolesti se proto rozhodne rozejít se s Marií bez pohoršení. Anděl Páně však zasáhne, aby mu řekl, že řešení, které navrhuje, není z Boží vůle. Pán mu naopak otevírá novou cestu, cestu sjednocení, lásky a štěstí: »Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého« (v.20).

V tomto bodě se Josef plně svěřuje  Bohu, poslechne andělova slova a vezme Marii k sobě. Právě nezlomná důvěra v Boha mu umožnila přijmout situaci lidsky tak obtížnou a v jistém smyslu nepochopitelnou. Josef vírou pochopí, že dítě počaté v Mariině lůně není jeho syn, ale Boží Syn, a on, Josef, bude jeho opatrovníkem a plně přijímá pozemské otcovství. Příklad tohoto mírného a moudrého muže nás vybízí pozvedat zraky a dívat se dál. Jde o to osvojit si překvapivou Boží logiku, která je vzdálená malým či velkým kalkulacím a otevírá nové horizonty Kristu a Jeho Slovu.

Panna Maria a její zdrženlivý manžel ať nám pomohou naslouchat Ježíši, který přichází a žádá nás, abychom jej přijali do svých plánů a rozhodnutí.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…