Konzbul Pavel | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus C)
5. neděle postní C / mikrokázání

Syn pražského židovského rukavičkáře, Franz V. Werfel, píše, že ukamenování je zvláštní rozsudek smrti. Předpokládá totiž, že nemůže jeden člověk vydat druhého na smrt. Tu odpovědnost na sebe může vzít jen všechen lid. Každý hodí svůj kámen. Tím jako by říkal: „já se distancuji od tebe a tvých hříchů“.

Z tohoto předpokladu vychází i Ježíš. Žena zhřešila, máte právo se od ní distancovat, odsoudit její čin, ale pod jednou podmínkou, pokud se i vy distancujete od svých hříchů.

Autor: Konzbul Pavel

Témata: Hřích | kázání | Milosrdenství | obviňování, žalování, ukazování na chyby druhých | Odpuštění

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

20. 10. 2019

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.