papež František | Sekce: Kázání
Období během roku (cyklus A)
5. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Umět prožívat víru mimo vyhrazené prostory)
V dnešním evangeliu (srov. Mt 5,13-16) říká Ježíš svým učedníkům: »Vy jste sůl země. [...] Vy jste světlo světa« (vv.13.14). Používá symbolického slovníku, aby těm, kdo Jej míní následovat, sdělil, jak Jej mají ve světě zpřítomňovat a dosvědčovat svým životem.
Prvním příměrem je sůl. Je to prvek, který ochucuje, konzervuje a chrání potravu před zkažením. Učedník je tedy povolán vzdalovat od společnosti rizika a zárodky nákazy, jež zamořují lidský život. Je třeba odolávat morálnímu úpadku a hříchu, dosvědčovat poctivost a bratrství a nepodléhat světským lichotkám prospěchářství, moci a bohatství. Solí je učedník, který i přes každodenní selhání, kterých se dopouštíme všichni, znovu povstává z prachu svých pochybení a s odvahou a trpělivostí znovu začíná usilovat o dialog a setkání s druhými. Solí je učedník, který neusiluje o souhlas a potlesk, nýbrž snaží se být skromný a činorodý ve věrnosti Ježíšovu učení, neboť Ježíš nepřišel na svět, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil. A tohoto postoje je velice zapotřebí!
Druhým příměrem, který podává Ježíš svým učedníkům, je světlo: »Vy jste světlo světa«. Světlo zahání temnotu a umožňuje vidět. Ježíš je světlem, které zahnalo temnoty, jež dosud přetrvávají ve světě i v jednotlivých lidech. Je úkolem křesťana je zahánět, nechat zářit Kristovo světlo a hlásat Jeho evangelium. Je to zář, která může vycházet i z našich slov, ale především má proudit z našich »dobrých skutků«. Učedník a křesťanská obec jsou ve světě světlem, když ukazují druhým Boha a každému pomáhají zakusit Jeho dobrotu a milosrdenství. Ježíšův učedník je světlem, když umí prožívat svoji víru mimo vyhrazené prostory, když přispívá k odstraňování předsudků, eliminaci pomluv a umožňuje světlu pravdy vstoupit do situací nakažených pokrytectvím a lží. Dělat světlo. Není to však moje světlo, nýbrž Ježíšovo světlo. My jsme nástroj k tomu, aby Ježíšovo světlo dosáhlo ke všem.
Ježíš nás nabádá, abychom neměli strach žít ve světě, třebaže v něm leckdy dochází k situacím konfliktu a hříchu. Vůči násilí, nespravedlnosti a útisku se křesťan nesmí uzavřít do sebe nebo se ukrýt do bezpečí své ohrádky. Ani církev se nesmí uzavřít do sebe, nesmí opustit svoje poslání hlásat evangelium a sloužit. Ježíš při Poslední večeři žádal Otce ne o to, aby učedníky ze světa vzal, nýbrž ponechal je ve světě a chránil před světským duchem. Církev se velkodušně a vlídně vydává maličkým a chudým, což není světský duch, nýbrž Ježíšovo světlo a sůl. Církev naslouchá křiku posledních a vyhnanců, protože si je vědoma, že je putujícím společenstvím, povolaným být v dějinách prodloužením spasitelské přítomnosti Ježíše Krista.
Nejsvětější Panna ať nám pomáhá být solí a světlem národů, abychom každému přinášeli slovem i životem dobrou zvěst Boží lásky.
Se svolením převzato
z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno
