Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
4. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Přinášíme radostnou zprávu

Promluva na pátek po 4. neděli velikonoční B
 
„My vám přinášíme radostnou zprávu“ (Sk 13,32). V souvislosti s tímto veršem, který je typický pro děj Skutků apoštolských, jsem otevřel dokumenty II. vatikánského koncilu a to o Misijní činnosti církve. Jsem přesvědčen, že stojí za to, občas připomínat, že existují nějaké dokumenty, které nás chtějí povzbudit nebo usměrnit správným směrem naše usilování. Nalezl jsem následující slova:
 
„Od pradávna až dodnes nalézáme u různých národů jakési vnímání tajemné moci, která je přítomna v běhu věcí a v událostech lidského života, někdy i uznání nejvyššího Božství nebo i Otce. Toto vnímání a uznání proniká jejich život hlubokým náboženským smyslem. (…) Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je ‚cesta, pravda a život‘ (Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou“ (Nostra aetate, 2).
 
Domnívám se, že je možné tato slova použít i pro naši kulturu, jejíž dominantní kořen sice pochází z křesťanství, ale naši vrstevníci na něho zapomněli, nebo jej nepovažují za důležitý anebo se vlastně vůbec nesetkali s osobou Ježíše Krista. Kdesi jsem četl myšlenku, že evangelizace Evropy, do které samozřejmě patříme, nebyla dokončena. Ona dokonalost misie spočívá v setkání s Kristem, v naplnění Duchem svatým, orientaci na Boha Otce. A k tomu nedošlo v mnoha případech ani mezi mnohými návštěvníky bohoslužeb.
 
Můžeme se cítit být pozváni ke ztišení a rozjímání, zda umím naslouchat Duchu svatému, zda jím jsem naplněn, zda slyším Ježíšův hlas: „Vezmu si vás k sobě“ (Jan 14,3).
 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Pokud se opravdu otevíráme Božímu působení, musíme doufat, že i v našem životě se může něco změnit, že není pravda, že vše bude osudově pokračovat a pro nás se neobjeví nic nového. Doufat znamená věřit, že tentokrát to bude jiné, i když jsme věřili už stokrát a pokaždé se zklamali. Jestliže přes to všechno doufáme, Bůh nám přijde na pomoc. Žádný pokus, ani když vyšel naprázdno, není marný a zbytečný, pokud je upřímný. „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Iz 40,31). Takto šly pravděpodobně ke hrobu i ženy. Podle R. Cantalamessy

Zdroj: Nedělní liturgie

Bílá sobota

(3. 4. 2026) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(2. 4. 2026) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Přímluvy - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, cyklus A / 5. 4. 2026

(2. 4. 2026) Lidé Ježíše zabili, ale Bůh ho třetího dne vzkřísil. Nyní je po Boží pravici a přimlouvá se za nás. Proto mu…

Prosba k podpoře sbírky na Svatou zemi

(1. 4. 2026) Velký pátek je tradičně spojován nejen s liturgií připomínající Kristovo umučení, ale i se sbírkou na pomoc křesťanům ve…

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(30. 3. 2026) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Zelený čtvrtek

(30. 3. 2026) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?

Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?
(28. 3. 2026) Vrtalo mi hlavou, kolik je v přepočtu na české koruny oněch třicet stříbrných, které Jidáš dostal za to, že Ježíše…