Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
4. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Přinášíme radostnou zprávu

Promluva na pátek po 4. neděli velikonoční B
 
„My vám přinášíme radostnou zprávu“ (Sk 13,32). V souvislosti s tímto veršem, který je typický pro děj Skutků apoštolských, jsem otevřel dokumenty II. vatikánského koncilu a to o Misijní činnosti církve. Jsem přesvědčen, že stojí za to, občas připomínat, že existují nějaké dokumenty, které nás chtějí povzbudit nebo usměrnit správným směrem naše usilování. Nalezl jsem následující slova:
 
„Od pradávna až dodnes nalézáme u různých národů jakési vnímání tajemné moci, která je přítomna v běhu věcí a v událostech lidského života, někdy i uznání nejvyššího Božství nebo i Otce. Toto vnímání a uznání proniká jejich život hlubokým náboženským smyslem. (…) Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je ‚cesta, pravda a život‘ (Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou“ (Nostra aetate, 2).
 
Domnívám se, že je možné tato slova použít i pro naši kulturu, jejíž dominantní kořen sice pochází z křesťanství, ale naši vrstevníci na něho zapomněli, nebo jej nepovažují za důležitý anebo se vlastně vůbec nesetkali s osobou Ježíše Krista. Kdesi jsem četl myšlenku, že evangelizace Evropy, do které samozřejmě patříme, nebyla dokončena. Ona dokonalost misie spočívá v setkání s Kristem, v naplnění Duchem svatým, orientaci na Boha Otce. A k tomu nedošlo v mnoha případech ani mezi mnohými návštěvníky bohoslužeb.
 
Můžeme se cítit být pozváni ke ztišení a rozjímání, zda umím naslouchat Duchu svatému, zda jím jsem naplněn, zda slyším Ježíšův hlas: „Vezmu si vás k sobě“ (Jan 14,3).
 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 37,12-14; Žalm Žl 130,1-2.3-4.5-6a.6b-8; Řím 8,8-11
Jan 11,1-45

Smrt je pro člověka místem absolutní bezmoci. Může ji někdy oddálit, ale když nastane, všechny možnosti končí. Pro Boha však další možnosti ve smrti začínají. Na Lazarovi je to naznačeno, na vzkříšeném Ježíši plně ukázáno.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(23. 3. 2026) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Zvěstování Páně

(21. 3. 2026) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(21. 3. 2026) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus (21. března)

Sv. Mikuláš z Flüe / Bratr Klaus  (21. března)
(20. 3. 2026) Sv. Niklaus von Flüe ( + 1487) byl švýcarský laik a mystik, který spojil rodinný život, hlubokou kontemplaci a službu…

Přímluvy: 5. neděle postní, cyklus A / 22. 3. 2026

(19. 3. 2026) Máme-li Kristova Ducha, můžeme s důvěrou doufat v Hospodina[1]. Proto k němu s důvěrou volejme:

Svatý Josef (svátek 19.3.)

Svatý Josef (svátek 19.3.)
(17. 3. 2026) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

Den sv. Patrika (17.3)
(16. 3. 2026) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…