Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
7. neděle velikonoční B / Petr Šabaka

Tři Ježíšovy prosby za učedníky

Promluva 7. neděle velikonoční B
 
„Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my“ (Jan 17,11). Ježíš se ve své velekněžské modlitbě přimlouvá za své následovníky, za křesťany, aby byli jedno. Vedle této prosby má ještě dvě další. Obě jsou neméně důležité: „Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého“ (Jan 17,15). „Posvěť je pravdou“ (Jan 17,16).
 
Slyšeli jsme tedy tři prosby: za jednotu, za ochranu před zlem a za posvěcení. Kromě inspirace pro naši modlitbu můžeme považovat Ježíšova slova za tři úkoly pro život z víry: Usilovat všemi silami o vzájemné porozumění, odpuštění, růst ve sdílení rozmanitých dober, charakterů, služeb. Bojovat proti zlu v jakékoli podobě: sociální nespravedlnosti, zotročování módou, mamonem, pyšnou hrabivostí sobců i proti všem vnitřním nepřátelům. Uzdravovat zranění zlého, napravovat jím pokřivené, vnášet světlo pravdy do jeho lží. Stále znovu se orientovat na tvář Boha, absorbovat do své tváře sálající teplo jeho pohledu, naslouchat jeho hlasu, okoušet intimitu jeho přítomnosti, hledat mír, pokoj, ticho v bouři časného světa.
 
„Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa“ (Jan 17,19). Ježíš na jiném místě evangelia řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo“ (Jan 4,34). Jeden biblista tuto myšlenku komentuje: „Také učedníci by měli věnovat veškerou svou energii, dokonce darovat celý svůj život, aby svět, což je lidstvo, dospěla k poznání pravdy zjevené v Kristu“ (POPPI, Angelico, I quattro vangeli, 7. vyd. Padova: Messaggero do s. Antonio 2001, s. 656). Jsem provokován položit nám otázku, zda tomu tak skutečně je. Zda jsme přijali Ježíšovu výzvu pokračovat v jeho díle se stejným zaujetím, se stejnou ochotou k oběti? Je naším každodenním pokrmem úsilí o jednotu, posilování imunity proti zlému, posvěcování a hlásání evangelia?
 
Co není v našich silách, je bezpochyby v silách Božích. A on nám posílá mocnou posilu – Ducha svatého – abychom se už konečně nebáli.
 

 

Čtení z dnešního dne: Středa 14. 1. 2026, Středa 1. týdne v mezidobí

1 Sam 3,1-10.19-20;

Komentář k 1 Sam 3,1-10.19-20: Citlivost a vnímavost k Hospodinovým slovům splývá často s hlasem blízkých. I mně někdy trvá, než rozliším, zda mě volá právě ON.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2026) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty
(13. 1. 2026) Etty Hillesum (1914–1943) byla mladá žena z Nizozemska, která studovala práva i psychologii a během druhé světové…

Filipov – poutní místo, kam se putuje v noci za tmy (13.1.)

Filipov – poutní místo, kam se putuje v noci za tmy (13.1.)
(11. 1. 2026) Na samém severu Čech, ve Šluknovském výběžku těsně na hranici s Německem, leží nenápadná osada Filipov, dnes…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.