Forbelský Antonín | Sekce: Kázání

Postní doba (cyklus C)
1. neděle postní /Lk 4,1-13/

Začínáme postní dobu, která možná pro někoho může být dobou smutnou. Doporučuje se nám, abychom se postili, odpírali si různé dobré věci. A my se ptáme proč to musím dělat, když to druzí nedělají a přece žijí dobře?
Smyslem je sportovně řečeno trénink v tom, abychom měli dobrou disciplínu a fyzičku. Nedávno skončily olympijské hry a mohli jsme pozorovat velké výkony, které nejsou po týdnu odpočinku, ale po několikaleté dřině, odpírání, tvrdé disciplíně. A na závěr je možná medaile.
A pro nás křesťany? Když budeme připraveni se postavit proti pokušení a věcem nepodstatným pro nás život, nebude to jen medaile, ale život věčný. A kvůli tomu stojí za to něco si odpustit.

Autor: Forbelský Antonín

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.