Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
17. neděle v mezidobí B / Petr Šabaka

Chléb pro tělo i duši

 
Promluva 17. neděle Mezidobí B
 
„Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: ‚Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?‘“ (Jan 6,5)
 
Když se zamyslíme nad veršem, který jsem právě citoval, může nás kromě jiného zaujmout otázka: Co stojí v základu Ježíšových slov? Co se v něm pohnulo, že se zeptal zrovna těmito slovy?
 
Odpověď nám může nabídnout evangelista Marek, který tlumočí Ježíšův postoj: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“ (Mk 8,2-3)
 
Dovolím si být odvážný a budu tvrdit, že lítost je plodem lásky. A lítost je motorem účinné pomoci. Ježíš miluje lidi a není mu jedno, když strádají jakýmkoli způsobem. K tomuto tématu jsem otevřel nejnovější papežskou encykliku Caritas in veritate a nemusel jsem číst dlouho pro to, abych nalezl nějaké vhodné slovo: „Láska je výsostnou cestou sociálního učení církve. Každá odpovědnost a závazek vyplývající z tohoto učení čerpají z lásky, která je podle Ježíšova učení syntézou celého Zákona (srov. Mt 22, 36-40). Ona dává pravou náplň osobnímu vztahu k Bohu a k bližnímu; je principem nejenom mikro-vztahů: přátelských, rodinných a vztahů uvnitř malých skupin, ale také makro-vztahů: sociálních, ekonomických a politických vztahů.“ 
 
Vzpomeňme i slavná a známá slova apoštola národů sv. Pavla: „A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje“ (1 Kor 13,3). A sv. Jana: „Řekne-li někdo: ‚Já miluji Boha‘, a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.“ (1 Jan 4,20)
 
Nedávno jsem se setkal s lidmi, kteří věnují velice mnoho energie na pomoc mladým lidem zorientovat se v životě. Někteří z nich se nepovažují za věřící. Musím se přiznat, že mne jejich stav imponoval. Oni nejsou v pokušení stavět svou nezištnost a velkorysost na jakési retribuční politice: Bože, když budu pomáhat, půjdu za to do nebe. Oni jednají spontánně. Pramenem jejich snahy je touha pomoci a tedy činorodá láska. 
 
Pokusme se i my pohlížet na lidi okolo sebe se zalíbením, s láskou, která probouzí soucit, lítost, touhu spolupracovat, sdílet podobný úděl. Nesnažme se „obchodovat“ před Boží tváří se skutky milosrdenství. Chci věřit, že se tak spíše neděje, ale nabízí se nám příležitost znovu tyto skutečnosti přehlédnout.
 
Měl bych být ale věrný slovu, které jsme vyslechli, a proto jsem povinen doplnit, že evangelista Jan nezdůrazňuje jako ostatní evangelisté materiálně-sociální aspekt, ale kristologický. Přeloženo do srozumitelné řeči: klíčem k pochopení smyslu Janovy zprávy je verš: „Byly blízko židovské svátky velikonoční“ (Jan 6,4). Ježíš od tělesného nasycení postupuje mnohem dál. Vyučuje přítomné o jednom z velikých tajemství velikonoc: o eucharistii. O své podivuhodné přítomnosti pod způsobami chleba a vína. 
 

Čtěme však dál: „To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit“ (Jan 6,6). Co Ježíš věděl, že chce učinit? Chce manifestovat, že on se chce stát darem a nasycením každému. Chce zjevit svou moc. A to i v následujících chvílích, kdy budeme opakovat jeho slova, jeho gesta.

 


 

Zbývá i pro tebe

Promluva 17. neděle mezidobí B

 

„Když se nasytili, řekl svým učedníkům: ‚Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!‘ Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly“ (Jan 6,12-13).

Tato slova se mi propojila s okamžiky, kdy rozdávám eucharistii věřícím. Někdy přijdou malé děti pro křížek. Vždy myslím na chvíli, kdy Božský pokrm přijmou poprvé. Někdy jim to i pošeptám: „A těším se, až přijdeš k prvnímu svatému přijímání.“

Jednou jsem po rozdílení eucharistie, kterého se nezúčastnila jedna mladá dívka, dodal: „Vidíš, zbylo i pro tebe.“ Bůh obdarovává vždy víc, než kolik člověku stačí. Snad proto, aby se rozdělil s dalšími.

Také se mi stalo, že se na mne obrátil jeden kněz s nezvyklou otázkou: „A když nestíháš, vynecháš slavení mše, nebo breviář? Já teda spíš tu mši.“ Ačkoliv někdy opravdu nestíhám, vždy nesu těžce a vyznávám se z toho u zpovědi, že nedám svému životnímu partneru to, co bych měl. A pokud bych snad měl postavit nějakou hierarchii, pak je rozhodně na prvním místě eucharistie. Jeden z mých profesorů teologie napsal: „Pro kněze, je svým způsobem, každý den nedělí, protože každý den slaví eucharistii a každý den je volán chválit Pána“ (SANNA, Ignazio. Le beatitudini del prete. Casale Monferrato: Piemme 1995).

Je mnoho křesťanů, kteří se rozdělili o svůj postoj k eucharistii. Postavil jsem se před svou knihovnu a vybral dva zástupce, o jejichž svědectví se chci opřít a inspirovat:

Svatá Terezie z Lisieux popisuje své první svaté přijímání těmito slovy: „Jsou věci, které ztratí vůni, jakmile jsou vystaveny vzduchu. Jsou myšlenky duše, které se nedají přeložit do řeči země, aniž ztratí svůj důvěrný a nebeský smysl. Jsou jako ‚bílý kamínek, který bude dán tomu, kdo zvítězí: na něm bude vyryto nové jméno, které nezná nikdo jiný, než ten, kdo je dostane.‘ Ach, jak sladký byl mé duši první Ježíšův polibek!“ (TEREZIE Z LISIEUX. Autobiografické spisy – Dějiny duše. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1991). A pak vysvětluje: „On nesestupuje každý den z nebe proto, aby zůstával ve zlatém ciboriu. Přichází, aby nalezl jiné nebe, které je mu nekonečně dražší než prvé: nebe naší duše, stvořené podle jeho obrazu, živý chrám klaněníhodné Trojice!“

Blahoslavený papež Jan XXIII. Napsal: „‚A slovo se stalo tělem‘ (Jan 1,14)! Neexistuje slavnostnější výpověď, nežli je tato. Slovo se stalo tělem. Jaké pokoření, jaká láska! On se vtělil v lůně Panny Marie. Jaké vyznamenání pro svatou Pannu, jaká sláva! A přece se jednoho dne naplní podobná událost mým prostřednictvím. Vtělené Slovo se vloží do mých rukou, sestoupí do mého srdce pod způsobami chleba a vína“ (JAN XXIII. Se srdcem pokorným – Úryvky z korespondence a promluv Jana XXIII. 1. vyd. Praha: Paulínky 2002).

Nechci být zbytečně akademický. Chci s pomocí svaté Terezie a blahoslaveným Janem ukázat na rozumem neproniknutelné, však zakusitelné tajemství Božího chleba a nápoje – Těla a Krve Krista. Chci pozvat všechny, aby dychtili po tomto svatém pokrmu. Není na zmar, ale zbývá, je i pro tebe. Čeká na okamžik, kdy zpovědí vytvoříš prostor, při slavení mše vyslovíš své „Amen“ a necháš se nasytit, nebo posílit, uzdravit, povzbudit, utišit, či vyslat ke službě.

 

 

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Job 38,1.8-11; Žalm 107; 2 Kor 5,14-17
Mk 4,35-41

Asi každý člověk prosí Boha o pomoc, když se dostává do úzkých. Není výjimkou, že tehdy slibujeme snad i nemožné. Učedníci i Job v prvním čtení volají k Bohu, když jsou naplněni strachem. V obou případech cítíme výčitku. A v obou případech Bůh jedná, ovšem jinak, než si aktéři představovali. Ale nenechává je bez pomoci. Skutečné volání k Bohu snoubí pokoru a vědomí, kdo je Stvořitel, s pevnou nadějí a vírou. Bůh nepoužívá zázraky jako běžné řešení. Zázrak je vždy něco výjimečného. Bůh nabídne řešení krizové situace, když se člověk nechá vést. A často je to velmi jednoduchá cesta.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna (český překlad)

Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna (český překlad)
(18. 6. 2021) Z neděle 19.6.1977. Text byl původně pronesen v angličtině, italštině a krátce také v němčině. Zde…

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2021) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se…

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2021) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

On-line večerní seminář a exercicie s P. ELIASEM VELLOU OFM

(14. 6. 2021) Úterý 29. 6. 2021 až  pátek 2. 7. 2021 v Koclířově jako duchovní  příprava na slavnost našich otců víry…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2021) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost
(11. 6. 2021) Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil r. 1856 Pius IX. na třetí pátek po letnicích. Co je obsahem tohoto…

Manželka, matka, pak i řeholnice - Marie Laurencie Longo

Manželka, matka, pak i řeholnice - Marie Laurencie Longo
(8. 6. 2021) Zakladatelka sester kapucínek bude blahořečena 9. října 2021 v italské Neapoli.

Aleluja dětí :-)

Aleluja dětí :-)
(6. 6. 2021) Ve velikonoční době natočily děti z farnosti Stodůlky video na hudbu z Händelova Mesiáše a známého  aleluja.…

Svatý Norbert – zasažený bleskem (6. červen)

(4. 6. 2021) Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S…