Forbelský Antonín | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus C)
2. neděle velikonoční /Jan 20,19-31/

Učedníci postupně poznávali skutečnosti kolem Kristova Zmrtvýchvstání a proto se jim nemůžeme divit, že se báli a ze strachu před židy zavřeli dveře. A právě do této jejich pochybnosti přichází Ježíš a říká:" Pokoj vám!" A v tom se oni zaradovali, protože poznali, že je to Pán. Musela to být pro ně veliká radost, když poznávají, že Kristus se živý. Nemusí už věřit, neboť oni jej viděli.

Ale přichází Tomáš a on jim nevěří. Představuje mnohé lidi v dnešní době : Dokud neuvidím - nevěřím! Zde opět nám Kristus ukazuje, že víra je nutná, ale přesto dává Tomášovi příležitost, aby jej uviděl a uvěřil.

My se chceme počítat mezi ty blahoslavené, kteří neviděli, ale uvěřili. A denně máme mnoho příležitostí si toto ověřit. * Věřit, že má cenu na brášku čekat,i když je pomalý - protože je můj bráška.

* Věřit, že má cenu se učit, protože mi Bůh dar schopnosti ne pro moji lenost, ale ke službě druhým a také proto, abych se dobře připravil pro život.