Církev není společenstvím lepších - archív citátů

Raniero Cantalamessa, P., OFMcap | Sekce: Kázání

Advent (cyklus B)
3. neděle adventní / Raniero Cantalamessa

Opětovně odkrýt sílu této zvěsti pro dnešního člověka, jenž po ní dychtí.

Dnešní liturgie nám nabízí příležitost doplnit a rozšířit poznání toho, „který má přijít,“ o němž jsme začali hovořit minulou neděli. K titulům „Kristus“ a „Boží Syn“, jejichž prostřednictvím nám evangelista Marek představoval předchozí týden bytí a osobu Ježíše, přidáme dnes titul „Spasitel“, který vypovídá o jeho jednání, tedy o spáse. Celé Ježíšovo jméno tak zní: „Ježíš Kristus, Boží Syn a Spasitel“.

Jestliže se i my chceme stát svědky spásy podobně jako Jan Křtitel, musíme po spáse nejdříve toužit, tak jak o ni usilovali proroci, poznávat ji a zakoušet všechna její bohatství. Především se ale musíme naučit poznávat pramen, ze kterého vyvěrá – Ježíše Krista, Božího Syna a Spasitele.

Existují dva možné způsoby hovorů o spáse: první vychází z Boží strany, čili ze samotné nabídky spásy, která sestupuje z výsosti; druhý způsob vychází od člověka, z očekávání spásy, která vystupuje zdola. Úvahy nás křesťanů musejí vycházet vždycky od toho prvního způsobu. Spása je pro nás na prvním místě Božím darem, jenž jsme zdarma dostali, a předchází a převyšuje všechna lidská očekávání; je něčím, co „oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil“ (1 Kor 2,9). Jedinou cestou, jak poznat spásu, je vyjít od samotného Spasitele, tedy od Ježíše.

O něco málo dříve, než se na scéně dějin objevil Ježíš, se izraelský národ představil v pohledu historie jako lids obrovským potenciálem očekávání. Všichni byli plni napětí, kdy Bůh konečně naplní a završí přísliby osvobození, pokoje, svobody, blahobytu a radosti, které zazněly ústy proroků v dávných dobách.

Životní příběh Ježíše z Nazareta se řadí do této linie očekávání spásy, ba co více, je jejím završením…

Pojem osvobození, zdá se, vysvětluje vnitřní touhu člověka konkrétněji a dynamičtěji než pojem spása. Mnozí křesťané se proto snažili reinterpretovat v tomto duchu biblické poselství. Musíme dodat, že ne bezdůvodně, protože spá­sa, kterou přináší Ježíš, vyžaduje a obsahuje kromě duchovního osvobození od hříchu, zákona a smrti také osvobození od hladu, nemoci, nouze a nespravedlnosti.

Církev se přesto nemůže spokojit pouze se slovem osvobození pro vyjádření celé naděje na spásu, jíž je nositelkou. Musíme se tedy snažit najít nové slovo, které by bylo stejně obsažné jako pojem spása, ale méně vyčerpané užíváním; které by bylo podobně dynamické jako pojem osvobození, ale méně oborově závislé a dvojznačné.

Takové slovo existuje a můžeme ho nalézt dokonce v Bibli, ba co více – v Bibli patří mezi nejužívanější. Evangelista tento výraz klade vždycky tam, kde jiní autoři používají obvykle pojem spása; jedná se o slovo „život“! Život se vztahuje ke spáse podobně, jako se konkrétní vztahuje k abstraktnímu a pravdivé k pravdě samotné. Všechno, o co Bůh ve vztahu k člověku usiluje, je obsaženo ve slově život: Já jsem živý, praví Pán; nechci smrt, ale život (srov. Ez 33,11); svatý Irenej napsal, že Boží slávou je živý člověk. Když se na věc podíváme z hlediska samotného člověka, sotva nalezneme něco účinnějšího, čím oslovit jeho srdce než právě slovem život. Co jiného chce člověk než právě plnost života; od čeho jiného touží být vysvobozen než z toho, co usmrcuje život, tedy od nouze a nutnosti, bolesti, hříchu a smrti? A právě Ježíš se představuje jako ten, kdo chce a může darovat člověku život: „Přišel jsem, aby (ovce) měly život a měly ho v hojnosti“ (Jan 10,10). Jeho tělo, jeho celé bytí je plně zacíleno „k životu světa“, k tomu, aby svět měl život (srov. Jan 6,52).

Život, o kterém zde mluvíme, nachází sice své nejvyšší naplnění ve sféře Ducha, ale není odloučen od biologického, psychického a sociálního života člověka. Kristus rozmnožuje chléb pro život těla, a potom dává své tělo za život duše. Tímto životem je míněn věčný život, jenž nabízí odpověď na nepotlačitelnou touhu člověka, kterému nestačí – jak říkal svatý Augustin – „žít dobře“, protože chce „žít věčně“. ,,A to je přislíbení, které nám on slíbil: věčný život“ (1 Jan 2,25). Měli bychom opětovně odkrýt sílu této zvěsti pro dnešního člověka, jenž po ní dychtí. Naše soudobá společnost je ohrožena smrtonosnými zárodky, a to počínaje prostředím ohroženým biologickou smrtí až k vůli zemřít, která se dá rozpoznat například v praxi umělých potratů nebo šíření násilí. Účinnost a důležitost spásy, kterou zvěstují křesťané, se v dnešní době poměřuje právě tímto metrem, tedy schopností postavit se proti logice smrti ve jménu Ježíše Krista, Božího Syna a Spasitele, jenž světu daroval svůj vlastní život.

 

Se svolením zpracováno podle knihy:
Raniero Cantalamessa – Slovo a život
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.czwww.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 1. 5. 2025, Čtvrtek 2. velikonočního týdne

Sk 5,27-33;

Komentář k Sk 5,27-33: Pronásledování a nenávist se stupňují. I dnes na mnoha místech. Ale Boží slovo ze světa sprovodit nelze.

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za duchovní povolání

(1. 5. 2025) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci

The Chosen Clubs – prostor pro evangelizaci
(30. 4. 2025) Zaujal vás seriál The Chosen? Hledáte způsob, jak lidem představit Ježíše srozumitelným a inspirativním…

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2025) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2025) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2025) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.

Kněz a dobrodruh: Bohuslav Burian († 29. 4. 1960, věznice Mírov)

Kněz a dobrodruh: Bohuslav Burian († 29. 4. 1960, věznice Mírov)
(29. 4. 2025) Několikrát unikl smrti, celý život vzdoroval nenávisti a ukazoval všem cestu ke svobodě i k Bohu. Prošel několika…

Jan Pavel II.

Jan Pavel II.
(27. 4. 2025) 27. 4. 2014 o neděli Božího milosrdenství byl ve Vatikánu svatořečen papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920 + 2. dubna…