Každý ať Krista následuje podle své životní situace a tomu odpovídající formou. - archív citátů

Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
33. neděle v mezidobí / Podobenství o svěřených hřivnách

Podobenství o svěřených hřivnách

Liturgické texty pro 33.neděli v mezidobí:
1. čtení - Přísloví 31, 10-13.19-20.30-31

Řádnou ženu, kdo ji najde? Větší cenu má než perly / Srdce jejího manžela na ni spoléhá, o zisk nemá nouzi. / Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu, po všechny dny svého života. / Shání vlnu a len, pracuje radostnou rukou. / Svýma rukama sahá po kuželi, její prsty se chápou vřetena. / Svou dlaň otvírá ubožákovi, své rámě nabízí chudákovi. / Půvab zklame, krása prchne, zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu. / Dejte jí z výtěžku jejích rukou, neboť u bran ji chválí její díla.

2. čtení - 1 Sol 5,1-6

Co se týká času a chvíle (příchodu Páně), není třeba, bratři, abychom vám o tom psali. Víte totiž sami velmi dobře, že onen den Páně přijde jako zloděj v noci. Až budou lidé říkat: "Je pokoj a bezpečí", tu na ně znenadání přitrhne záhuba jako porodní bolesti na těhotnou ženu. Nebudou moci jim uniknout. Ale vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás ten den překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a dne, noc ani tma nemá nad vámi právo! Nesmíme se tedy oddávat spánku jako ostatní, ale naopak: zůstaňme bdělí a střízliví.

Evangelium

Mt 25,14-30
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden člověk se chystal na cesty: zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, podnikavě jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl.

Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování.
Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl: Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle - dalších pět jsem vydělal. Pán mu řekl: Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.

Přistoupil i ten druhý, který dostal dvě hřivny, a řekl: Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle - další dvě jsem vydělal. Pán mu řekl: Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. pojď se radovat se svým pánem. Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.

Pán mu odpověděl: Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů."




-

Podobenství o hřivnách tematicky i textově navazuje na čtení z minulé neděle o deseti družičkách. Za zamyšlení stojí pořadí obdarovaných. Sestupná řada ukazuje, že ten, kdo nejvíce dostal, také nejvíce získal. Kdo dostal do správy nejméně, také pro pána nejméně vydělal: „Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.“ (Mt 25,29). Jak k tomu přijde ten, kdo nemá, protože dostal málo hned na začátku? Vždyť je přece ten největší chudák. Kde je nějaká spravedlnost?

Každý makléř potvrdí, že s velkým balíkem financí lze více vydělat. Není divu, že první správce dosáhl velkého úspěchu a zúčtování s ním nastalo první v pořadí. Ale i druhému se dostalo stejné pochvaly, což svědčí o vznešeném smýšlení správce. Nehledí na zisk, ale na osobní kvality obou antických peněžníků. Vzhledem k dosaženému zisku si mohl dovolit trochu velkodušnosti, vždyť ho to zase tak moc nestálo. Ekonomicky viděno, ani se třetím správcem není problém. Svěřilo se mu sice málo, ale nevydělal nic, takže byl po zásluze potrestán.

Opravdu po zásluze? Asi ano. Stačilo dát peníze směnárníkům, jak velí zdravý podnikatelský záměr, aby vlastník dostal zpět kmenové jmění, plus úroky. Pokud třetí hospodář nechtěl nic riskovat, alespoň měl spravovat daný majetek podle zdravého rozumu. A kdo nemá zdravý rozum, ten ho v apatyce nekoupí a bude mu vzato i to, co má. Neviditelná ruka trhu trestá nemilosrdně, a někdy dokonce i ty chytré. Podobenství koexistuje v souladu s normální životní zkušeností, podobně jako tomu bylo v předešlém případě u deseti družiček.

Ne vždy se vyplatí měřit dvě podobenství stejným exegetickým metrem. Třetí správce spekuluje, i když ne na burze. Stal se z něj morální filosof. První dva byznysmeni nepřemýšlí během nepřítomnosti správce o jeho spravedlnosti a o jeho osobních kvalitách. Dostali úkol, jdou a plní jej na výbornou. Jejich duchaplný kolega zahrabe hřivnu, sedne si na bobek a věnuje se přemýšlení o etické povaze pánova podnikání a o jeho osobním naturelu: „Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.“ (Mt 25,25).

Situace se nám komplikuje. Třetí podnikatel byl potrestán za svoji kritiku! Jeho reakce na nepřiměřený zisk a problematický styl při správě majetku byla naprosto přiměřená. Rozhodl se po zralé úvaze k pasivnímu odporu, za který draze zaplatil totálním a konečným zavržením. Rozzlobený hospodář (kterému šlo beztak jen o ty prachy) korunoval svou nespravedlnost totálním trestem! Viděno z této nové perspektivy, vypadají oba kolegové jako naivní technokraté. Nepřemýšlí a pouze plní rozkazy jednočlenné správní rady. Jak to, že jsou definitivně vyznamenáni, když vůbec neuvažují o morálním dopadu své činnosti? Má ekonomický zisk a lidská omezenost opravdu tak vysokou hodnotu v Božích očích? Přiklepla se jim odměna jen proto, že drželi hubu, krok a usilovně hrabali? Co je na tom morálního a biblicky vznešeného?

Podobenství se nám zkomplikovalo. Nový scénář obnáší dva omezené tuneláře, kteří jdou přes mrtvoly po penězích; jednoho mohovitého ziskuchtivce, jehož zajímá jedině a pouze dosažený výsledek; a jediného přemýšlivého, jenž byl za své nezávislé a chvályhodné smýšlení nespravedlivě a krutě potrestán. Švejk a cynický pozorovatel Klausovy ekonomické reformy by řekli, že se třetímu hospodáři stalo po právu. Poctivce musíme potrestat za nedostatek finanční fantazie. Byl hodný, slušný, a tudíž nenapravitelně blbý. Navíc si nepřiměřeně otevíral ústa na neomylnou vrchnost. Přísloví zkolabovalo do česko-moravské každodennosti. Jak z této šlamastyky ven?

Když v Bibli nevíme kudy kam, vyplatí se jít na začátek. Adam přistižený při hříchu odpovídá na Hospodinovu otázku po důvodech svého činu následovně: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ (Gn 3,12). Adam vynikal pomalejší myslivnou. Mnoho věcí mu došlo až při Hospodinově otázce a nikoliv při Evině mazané nabídce. První hřích byl skutečně Adamův hřích, jak zní definice svatého Augustina. Nedostatek ostrovtipu kompenzuje prapředek útokem na Hospodinův stvořitelský řád: „Žena, kterou [ty, prý neomylný a údajně dobrý Bože] jsi mi dal...“ Teprve ve druhém kole vše svádí na svou družku. Eva skromně a chytře mlčela, zatímco přihlouplý Adam dělal před Hospodinem jednu botu za druhou. Kámen úrazu nepředstavuje snězení jablka, nýbrž útok na stvořitelský řád, tj. na podstatu Hospodinova díla. Je zpochybněno v samotném základu, přiměřeně moderně a karteziánsky. Adam se prohlásil před Bohem za spravedlivého. Za všechno prý mohl primárně Hospodin a sekundárně jeho nepříliš povedený stvořitelský produkt.

Podobným způsobem jedná třetí správce. Říká šéfovi: „Protože jsi, jaký jsi, tady máš, co ti patří.“ Třetí podnikatel nasadil vlastní měřítko spravedlnosti. Dává pánovi jen a pouze to, co mu prý právem – to jest právem podřízeného správce! – náleží. Oba úspěšní finančníci nečekali nic, jen odevzdali vydělané peníze. Konečnou odměnu jim dává samotný pán podle svého svrchovaného práva. Ve třetím případě chce dát definitivní verdikt sám správce, a to s příslušným ideologickým vysvětlením. Oba podnikatelé nekritizují daný řád. Najdou si v něm své místo, pracují, riskují, vydělávají a nakonec se jim to nebesky vyplatí. Jejich filosofický kolega postupuje jinak. Nejprve zpochybňuje osobnost pána, na což si klidně troufá; pak postrašen vlastní odvahou zruší podstatu své existence jako správce majetku; načež daný majetek spravuje špatně. Nakonec je mu vzato i to, co si myslel, že má, totiž jeho vlastní spravedlnost. Sám sebe ocenil jako spravedlivého vůči nespravedlivému pánovi. Ten vyvádí dotyčného z omylu poukazem na obecně platná pravidla trhu a posílá jej do pekel.

Samospravedlnost byla potrestána, nikoliv disidentský postoj. Třetí správce chtěl vytvořit absolutně spravedlivá pravidla hry, ale nedodržel přitom ani ta běžně užívaná, platná pro každý normální exemplář druhu homo oeconomicus. Utopické projekty se ve světě financí nevyplácejí.Třetí interpretační obrat v pořadí dovádí podobenství na duchovně přijatelnou úroveň. Vůči světu transcendentních hodnot a konečného smyslu života – daného z hlediska víry jako nezasloužený dar laskavého Boha – nemůžeme uplatňovat vlastní spravedlnost. Jsme v pozici obdarovaného a nikoliv dárce. Horizonty, od nichž se odvíjí smysl života a koneckonců i život sám, pouze přijímáme, ale sami je netvoříme. Není to v lidské moci, ani v moci žádné stvořené bytosti. Stvoření není na úrovni Stvořitele.

V životě se můžeme a máme postavit na vlastní nohy, ale nikoliv na vlastní spravedlnost. Takový pokus musí nutně ztroskotat, nejen u prvních lidí, ale i u všech jejich následovníků. Konečné slovo o naší existenci vnese do života onu definitivní míru, kterou máme na zemi naplňovat zde a nyní. A čím více jsme dostali, tím více máme odevzdat. Za to byli oba správci odměněni. Museli vzdorovat větším pokušením, protože na vysokém postě se vzdoruje korupci sebespravedlností mnohem obtížněji. Kdo neusiluje o Boží spravedlnost, tomu bude nakonec vzata i ta jeho vlastní. Poslední správce vynikal zvrácenou logikou. Z hlediska úměry „čím větší obdarování – tím větší pokušení“ bychom mohli říci, že byl asi nejméně pokoušen. Možná. Ale zcela určitě si nejvíce vyskakoval. Podobenství nepojednává o posledním zúčtování kdesi na konci času. Popisuje mazanou strategii každodenních vytáček, kdy si místo Božích měřítek zdůvodňujeme a konstruujeme své vlastní normy. To děláme pořád a všichni. V tom se podobáme neúspěšnému makléři-filosofovi. Pokud ovšem vlastní spravedlnosti uvěříme natolik, že při tristní eschatologické bilanci obviníme z podvodu i samotného nebeského šéfa – jak to učinil Adam a po něm třetí správce – pak jde o vrchol sebeklamu a drzosti. Spláčeme nad výdělkem.





***

Se svolením převzato ze serveru www.christnet.cz

Reakce na tento článek můžete poslat autorovi na adresu: uvahy@volny.cz

Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 17,8-13; Žalm 121; 2 Tim 3,14 – 4,2
Lk 18,1-8

Ježíš velmi okatým způsobem ukazuje, že Bohu na člověku záleží. Když už i nespravedlivý soudce se nechá pohnout ke zjednání spravedlnosti, oč více Bůh. Snad každý přitaká logickému důsledku vyprávěného podobenství. Ale Ježíš míří jinam. Svatý Lukáš na začátku poznamenal: „Ježíš vypravoval… podobenství, že je třeba stále se mod-lit a neochabovat.“ Neochabovat, být mdlého ducha či ztratit odvahu jsou docela běžné nemoci křesťanů. Po čase nadšení se modlitbě a rozhovoru s Bohem vzdalujeme. Proto na konci úryvku Ježíš poznamenává, zda nalezne víru, až přijde. Ochablost je protikladem vytrvalosti, kterou naznačilo první čtení. Jsou tací, kteří by podle Ježíšova podobenství nedošli ani ke dveřím soudce, natož aby zabušili. Ježíš je povzbuzuje k odvaze. Pak jsou ale ti, kteří vědí jak „zabušit“ na dveře. Ale po prvním pokusu to vzdají. Bůh však čeká, že ho oslovíme a budeme ho zvát do událostí svého života. Jestliže jsme ochabli, pak právě dnes můžeme povstat a znovu se o modlitbu opřít.

Zdroj: Nedělní liturgie

Blahoslavený Karel Habsburský (21.10.)

(20. 10. 2019) Poslední císař rakouský, král český a uherský. Světlo ke všem důležitým rozhodnutím hledal v modlitbě... (odkaz na web…

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"

Proč misie? Videoseriál "Víra do kapsy"
(18. 10. 2019) V říjnu 2019 zve papež František všechny pokřtěné křesťany ke slavení Mimořádného misijního měsíce. Více o našem…

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem

Oblíbené rekolekce s J. Augystynem
(17. 10. 2019) 8.–9. listopadu 2019 rekolekce na téma Eucharistie – zdroj lásky, odvahy a radosti života pořádá Pastorační…

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)

Jerzy Popiełuszko († 19.10.1984)
(17. 10. 2019) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Doporučujeme ke zhlédnutí animovaný film o papeži Janu Pavlu II. na DVD

(16. 10. 2019) Při příležitosti zvolení Jana Pavla II. papežem (16.10.1978) doporučujeme animovaný film: Karol, Odvaha otce Karola

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2019) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2019) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný

Doporučujeme k přečtení: O nesnázích v manželství - Aleš Opatrný
(10. 10. 2019) Vyvarovat se je třeba dvou extrémů: vědomé lehkomyslnosti a přehnané ustaranosti. Hrozby a problémy nemusí znamenat…

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

(7. 10. 2019) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…